Zlepšení mozkových funkcí za 8 týdnů

Meditační studie dokazuje změny související s vnímáním a stresem

Účast na osmitýdenním meditačním Programu vědomého vnímání, jak se zdá, přináší měřitelné změny v oblastech mozku souvisejících s pamětí, vnímáním sebe sama, empatií a stresem. Ve studii, která vyjde 30. ledna v časopise Výzkumy v psychiatrii: Neurozobrazování (pozn.překl.: Neurozobrazování - anglicky neuroimaging, je soubor technik a metod pro zobrazení struktury a funkčnosti mozku), tým vedený vědci ze Všeobecné nemocnice v Massachusetts (Massachusetts General Hospital - MGH) spolupracující s Harvardem, uvedl výsledky své studie, která jako první dokumentuje změny, jež přináší v průběhu času meditace na šedé kůře mozkové.

“I když praktikování meditace je spojeno zejména s pocitem klidu a fyzické relaxace, lidé, kteří se meditaci věnují dlouhodobě, uvádějí, že meditace má také příznivé účinky na psychiku a kognitivní funkce, které přetrvávají během dne,“ říká vedoucí autorka studie Sara Lazar z Výzkumného programu psychiatrického neurozobrazování vedeného na MGH a lektorka psychologie z Lékařské fakulty Harvardské Univerzity (Harvard Medical School). Tato studie prokazuje, že změny ve struktuře mozku mohou podtrhnout důležitost některých těchto uváděných zlepšení včetně toho, že lidé se ve skutečnosti cítí lépe nejenom proto, že tráví čas relaxací.“

Předchozí studie skupiny Sary Lazarové a jiných autorů zjistily strukturální rozdíly mezi mozkem zkušených praktikantů meditace a jiných jednotlivců, kteří nikdy nemeditovali, přičemž bylo pozorováno zvětšení tloušťky mozkové kůry v oblastech souvisejících s pozorností a emocionální integrací. Nicméně tyto objevy nemohou zdokumentovat, že tyto rozdíly byly skutečně zapříčiněny meditací.

Pro účely této studie byly pořízeny snímky z magnetické rezonance (MR) mozkové struktury 16ti účastníků studie, a to dva týdny před a po účasti na osmitýdenním Programu pro redukci stresu pomocí vědomého vnímání (Mindfulness-Based Stress Reduction – MBSR) v Centru pro vědomé vnímání na Univerzitě v Massachusetts. Vedle týdenních setkávání, které zahrnovaly praktikování vědomé meditace – která se soustředila na neposuzující vnímání vjemů, pocitů a stavů mysli – dostali účastníci nahrávky vedených meditativních cvičení a byli požádáni, aby si zaznamenávali, kolik času denně těmto cvičením věnovali. Byl pořízen také soubor snímků z MR u kontrolní skupiny lidí, kteří nemeditovali, a to zhruba za stejné časové období.

Účastníci meditační skupiny uváděli, že strávili každý den průměrně 27 minut praktikováním cvičení vědomého vnímání a ve svých odpovědích v dotazníku o vědomém vnímání potvrzovali významné zlepšení v porovnání s odpověďmi, které uváděli před účastí na studii. Analýza snímků z MR, která se zaměřovala na ty oblasti mozku, kde byly zpozorovány rozdíly při předchozích podobných studiích, zjistila zvýšenou hustotu šedé kůry mozkové v hipokampusu, o němž je známo, že je důležitý pro učení a paměť, a také ve strukturách souvisejících se sebeuvědomováním, soucitem a introspekcí.

Zmírnění stresu, které účastníci uváděli, také korespondovalo se snížením hustoty šedé kůry mozkové v amygdale, o níž je známo, že sehrává významnou roli při prožívání úzkosti a stresu. Přestože nebyly zpozorovány žádné změny ve struktuře související se sebeuvědoměním nazývané insula, jež byly zaznamenány v dřívějších studiích, autoři se domnívají, že pro vytvoření změn v této oblasti by bylo zapotřebí věnovat se meditaci dlouhodobě. Žádné z těchto změn nebyly zaznamenány v kontrolní skupině, což naznačuje, že tyto změny nebyly důsledkem pouze uplynulého času.

“Je fascinující vidět plasticitu mozku a také to, že praktikováním meditace můžeme sehrát aktivní roli ve změnách mozku a také zvýšit pocit zdraví, duševní pohody a kvalitu svého života,“ říká Britta Hölzel, přední autorka vědeckých výzkumných studií na MGH a na Univerzitě v Gissenu v Německu. „Jiné studie v různých populačních skupinách ukázaly, že meditace může přinést významné zlepšení u celé škály symptomů a my teď zkoumáme mechanizmus, který se na pozadí toho v mozku odehrává a který tuto změnu umožňuje.“

Amishi Jha, neurovědkyně z Miamské univerzity (Univesity of Miami), která zkoumá účinky procvičování vědomého vnímání na jednotlivcích ve vysoce stresujících situacích říká: “Tyto výsledky osvětlují mechanizmy toho, co se děje při cvičeních založených na vědomém vnímání. Dokazují zejména, že prožívání stresu člověkem může být nejenom zredukováno pomocí osmitýdenního tréninkového Programu vědomého vnímání, ale také že tato změna, kterou člověk zažívá, koresponduje se strukturálními změnami v amygdale, což je zjištění, které otevírá dveře mnoha možnostem pro další výzkum potenciálu tohoto Programu (MBSR) , abychom tak zabránili duševním poruchám souvisejícím se stresem, jako například posttraumatické stresové poruše.“ Amishi Jha se na výzkumu u této konkrétní studie nepodílela.

James Carmody z Centra pro vědomé vnímání na Lékařské fakultě Univerzity v Massachusetts (University of Massachusetts Medical School) je jedním ze spoluautorů studie, kterou podpořil Mezinárodní Institut zdraví (National Institute of Health), Britská televizní společnost (BBC) a Institut pro mysl a život (Mind and Life Institute). Více informací o práci týmu Lazarové najdete zde.

Zdroj článku: Eight weeks to a better brain
Překlad: Centrum Oberonic

M.V.