Vliv výživy na Alzheimerovu chorobu

Středomořská strava - Ketogenní dieta - Omega 3 - Probiotika - Vitamín D a E

Nový systematický přehled zkoumal nutriční intervence u Alzheimerovy choroby (AD). Tento přehled zahrnoval 38 studií, včetně randomizovaných klinických studií, systematických přehledů a metaanalýz. Výsledky poukazují na to, že nutriční intervence, jako je středomořská dieta, ketogenní dieta, suplementace omega-3 mastnými kyselinami a probiotika, mohou zpomalit progresi Alzheimerovy choroby a zlepšit kognitivní funkce a kvalitu života v mírných až středně těžkých případech.

Klíčová zjištění:

Západní způsob stravování je rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby. Naopak středomořská strava, ketogenní dieta a suplementace omega-3 mastnými kyselinami a probiotiky jsou ochrannými faktory. Protektivní účinek těchto intervencí je významný pouze v případech mírné až středně těžké formy AD.
Nutriční intervence jsou dobrými nefarmakologickými nástroji pro léčbu AD a výsledky přehledu ukázaly, že jsou schopny zpomalit rychlost progrese Alzheimerovy choroby, zlepšit kognitivní funkce a zlepšit kvalitu života těchto pacientů. Nutriční intervence však fungují pouze u pacientů s mírnou a středně těžkou formou Alzheimerovy choroby.
K vyvození jednoznačnějších závěrů je zapotřebí dalšího výzkumu i více studií s účinnou metodologickou kvalitou.

Zdroj: Neuroscience News

Vědci provedli systematický přehled výživových opatření, které souvisejí s Alzheimerovou chorobou (AD), s cílem zjistit a zmapovat poznatky z posledních pěti let. Cílem přehledu bylo poukázat na roli výživových opatření ve zpomalení progrese Alzheimerovy choroby a zlepšení kvality života pacientů.

Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění, které vede k poklesu kognitivních schopností. Bohužel neexistuje žádná účinná léčba tohoto onemocnění. Výživové intervence však byly označeny za opatření, jež mohou zpomalit progresi onemocnění.

Výzkumníci vyhledali randomizované klinické studie, systematické přehledy a metaanalýzy publikované v letech 2018-2022 v databázích PubMed, Web of Science, Scopus a Cochrane Library. Celkem bylo identifikováno 38 studií, z nichž 17 bylo randomizovaných klinických studií a 21 systematických přehledů nebo metaanalýz.

Z přehledu vyplynulo, že západní způsob stravování je rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby. Naopak středomořská strava, ketogenní dieta a suplementace omega-3 mastnými kyselinami a probiotiky jsou ochrannými faktory. Ochranný účinek těchto intervencí je významný pouze v případech mírné až středně těžké formy Alzheimerovy choroby.

Rizikovým faktorem pro rozvoj Alzheimerovy choroby je také nízká kvalita stravy, jež zhoršuje kognitivní výkon a verbální schopnosti. Podvýživa a neúmyslný úbytek hmotnosti jsou rovněž spojeny se zvýšeným rizikem úmrtí u pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Strava s vysokým glykemickým indexem nebo obsahem rafinovaných sacharidů je spojena se zvýšenou akumulací peptidů Aβ (Amyloid beta) v mozku, jež je ještě horší u nositelů APOE-ε4. Tento protein je genetický rizikový faktor spojený s Alzheimerovou chorobou a demencí a také s inzulinovou rezistencí. Západní způsob stravování také zvyšuje hladinu zánětu.

Dodržováním středomořské stravy se riziko demence snížilo o 20 %. Bylo také prokázáno, že tento způsob stravování zlepšuje kognitivní funkce, posiluje paměť, zvyšuje objem šedé hmoty a omezuje její pokles

Ukázalo se také, že ketogenní dieta (vysoký příjem tuků, střední příjem bílkovin a limitovaný příjem sacharidů) je užitečná při léčbě Alzheimerovy choroby. Bylo prokázáno, že snižuje oxidační stres a zánět a omezuje negativní účinky změněného metabolismu glukózy v mozku. Kromě toho může zlepšit verbální paměť, pozornost a celkové kognitivní funkce. Dlouhodobé užívání této diety však může představovat rizika, proto by mělo být sledováno odborníkem na výživu.

Důležitým faktorem je i dostatečný příjem antioxidantů ve stravě, protože Alzheimerova choroba se projevuje vysokou mírou oxidačního stresu. Nižší hladiny vitaminu D jsou spojeny s horším výsledkem kognitivních funkcí a demencí u pacientů. Nedostatek vitaminu B12 je rovněž rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby.

Stále více se ukazuje, že vitamin E je silný antioxidant a protizánětlivý prostředek. Pozorovací kohortové studie (studie odhalující rizika) ukázaly, že lidé s Alzheimerovou chorobou mají ve srovnání s běžnou populací významně nižší hladiny tokoferolů, tokotrienolů a celkového vitaminu E. V porovnání s běžnou populací je hladina vitaminu E u lidí s Alzheimerovou chorobou nižší.

Dostatečná hladina omega-3 polynenasycených mastných kyselin, zejména EPA a DHA, je spojena s pomalejším úbytkem kognitivních funkcí a sníženým rizikem demence. Dysbióza mikrobioty je jasným rizikovým faktorem pro rozvoj Alzheimerovy choroby. Strava s vysokým obsahem nezdravých tuků, užívání antibiotik nebo nedostatek probiotik a prebiotik mohou rovněž změnit složení mikrobioty, a být tak rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby.

Z přehledu vyplynulo, že nutriční intervence fungují pouze u pacientů s mírnou a středně těžkou formou Alzheimerovy choroby. K vyvození jednoznačnějších závěrů je zapotřebí dalšího výzkumu.

Nutriční intervence jsou dobrým nefarmakologickým nástrojem pro léčbu Alzheimerovy choroby a výsledky přehledu ukázaly, že jsou schopny zpomalit rychlost progrese neurodegenerace, posílit kognitivní funkce a zlepšit kvalitu života těchto pacientů.

Zdroj článku: Nourishing the Mind: Nutritional Interventions to Slow Alzheimer’s Disease

Celá studie zde: Effect of nutrition in Alzheimer’s disease: A systematic review

Překlad: Centrum Oberonic

M.V.