Vliv stresu na tělo

Stres ovlivňuje všechny systémy těla, a to včetně muskuloskeletárního, respiračního, kardiovaskulárního, endokrinního, trávicího, nervového a reprodukčního. Naše tělo je dobře vybaveno pro zvládání malého množství stresu, ale když se stane stres dlouhotrvajícím nebo chronickým, může to mít na naše tělo vážné dopady.

Muskuloskeletární system

Když je tělo ve stresu, svaly jsou napjaté. Svalové napětí je téměř reflexní reakcí na stres – je to způsob, jakým se tělo brání zranění a bolesti.

S náhlým přívalem stresu se svaly najednou stáhnou a následně, když stres pomine, se jejich napětí uvolní. Chronický stres v těle způsobuje více méně nepřetržitý stav obezřetnosti. Když jsou svaly napjaté a strnulé po dlouhou dobu, může to spustit další reakce v těle a podpořit vznik nemocí související se stresem.

Například bolest hlavy, a to jak ta způsobená napětím tak migrénová bolest, souvisí s chronickým napětím v oblasti ramen, krku a hlavy. Muskuloskeletární bolest v dolní části zad a v horních končetinách je také spojována se stresem, zejména s tím pracovním.

Milióny lidí trpí vedle muskuloskeletárních potíží různými chronickými bolestivými stavy. Často, i když ne vždycky, to může být úraz, který chronický bolestivý stav spouští. Způsob, jakým reaguje zraněný člověk na dané zranění určuje, zda-li bude nadále trpět chronickou bolestí. Lidé, kteří mají velký strach z bolesti a opětovného zranění a kteří pátrají pouze po fyzické příčině a fyzických způsobech hojení daného zranění, se obvykle zotavují hůře, než lidé, kteří si zachovávají určitou úroveň mírné aktivity pod dohledem lékaře. Svalové napětí a nakonec svalová atrofie, vzhledem k nepoužívání těla, společně podporují chronické a muskuloskeletrání potíže související se stresem.

Relaxační techniky a další činnosti a terapie, které uvolňují stres, se osvědčily jako prostředek pro efektivní snížení svalového napětí, zmírnění určitých onemocnění souvisejících se stresem, jako například bolestí hlavy, a zvýšení pocitu dobré fyzické a psychické pohody. U těch, u nichž se již rozvinuly stavy chronické bolesti, se osvědčily aktivity snižující stres a zlepšující náladu a každodenní funkce.

Respirační systém

Respirační systém zásobuje buňky kyslíkem a odstraňuje z těla odpadní oxid uhličitý. Vzduch vstupuje do těla nosem a postupuje hrtanem do krku, dolů přes průdušnici a do plic skrze průdušky. Průdušinky pak přenášejí kyslík do červených krvinek a do krevního oběhu.

Stres a silné emoce se mohou projevit respiračními symptomy, jakými jsou například krácení dechu a zrychlené dýchání, když se dýchací cesty mezi nosem a plícemi stahují. Pro lidi, kteří nemají žádnou respirační nemoc, to obecně není žádný problém, jelikož tělo dokáže zvládat dodatečnou práci a pohodlně dýchat, ale psychické stresory mohou zhoršit dýchací problémy u lidí s již existujícími respiračními problémy, jakými jsou například astma a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN; včetně rozedmy plic a chronické bronchitidy).

Některé studie ukazují, že akutní stres – jako například úmrtí milované osoby – může skutečně vyvolat astmatické záchvaty. Navíc, zrychlené dýchání – neboli hyperventilace – způsobená stresem může vyvolat panickou ataku u lidí, kteří jsou k těmto panickým atakám náchylní.

Práce s psychologem na podpoře relaxace, dýchaní a další vědomé techniky mohou tak velmi pomoci.

Kardiovaskulární systém

Srdce a cévy jsou dva prvky, ze kterých se skládá kardiovaskulární systém a které pracují společně na tom, aby přiváděly výživu a kyslík k orgánům těla. Činnost těchto dvou prvků je také koordinována v závislosti na reakci těla na stres. Akutní stres – tedy stres, který je krátkodobý nebo momentální, jako nutnost stihnout určitý termín, uvíznutí v dopravní zácpě nebo náhlé šlápnutí na brzdy, abychom se vyhnuli nehodě – způsobují zvýšení tepové frekvence a silnější stahování srdečního svalu společně s vylučováním stresových hormonů – adrenalinem, norarenalinem a kortizolem – jenž fungují jako přenašeči impulzů mající tyto výše uvedené účinky.

Navíc cévy, které vedou krev k velkým svalům a k srdci, se rozšiřují, a tím zvyšují množství krve pumpované do těchto částí těla, přičemž se zároveň zvyšuje i krevní tlak. Tento mechanizmus se také nazývá reakce „bojuj nebo uteč“. Když však epizoda akutního stresu pomine, tělo se navrací do svého normálního stavu.

Chronický stres nebo nepřetržitý stres zažívaný během delšího časového úseku, může přispívat k dlouhodobým problémům se srdcem nebo cévami. Neustálé a dlouho trvající zvýšení srdečního tepu a vyšší hodnoty stresových hormonů a krevního tlaku si mohou vybrat svou daň na těle. Tento dlouhotrvající neustálý stres může zvyšovat riziko vysokého krevního tlaku, náhlé srdeční slabosti nebo infarktu.

Opakovaný akutní stres a přetrvávající chronický stres mohou také přispívat k zánětům oběhového systému, zejména koronárních tepen, přičemž toto se pokládá za jeden ze způsobů, jímž stres přispívá k srdečnímu infarktu. Je prokázáno, že to, jak člověk reaguje na stres může ovlivnit úroveň cholesterolu.

Riziko srdečních chorob spojených se stresem se zdá být různé u žen, a to v závislosti na tom, zda-li je žena před menopauzou nebo po menopauze. Jeví se také, že úroveň estrogenu u žen před menopauzou, pomáhá krevním cévám lépe reagovat během stresu, a tím tělu umožňuje lépe zvládat stres a chránit ho před srdečními chorobami. Ženy po menopauze ztrácí tuto úroveň ochrany vzhledem k úbytku estrogenu, čímž jsou vystaveny většímu riziku vlivu stresu na vznik srdečních nemocí.

Endokrinní systém

Když někdo vnímá určitou situaci jako náročnou, ohrožující nebo nekontrolovatelnou, mozek spouští kaskádu událostí, což zapojuje také hypotalamo-hypofýzo-adrenalinovou (HPA) osu, která primárně řídí endokrinní odezvu na stres. To nakonec vede k zvýšení produkce steroidních hormonů nazývaných glukokrotikoidy, mezi než patří také kortizol, jenž je často nazýván „stresovým hormonem“.

HPA osa

Během okamžiků stresu, hypotalamus, část mezimozku, která spojuje mozek a endokrinní systém, vysílá signály do hypofýzy, aby produkovala hormony, které pak následně vysílají signály do nadledvinek, které se nacházejí v oblasti nad ledvinami, aby tak produkovaly kortizol.

Kortizol zvyšuje úroveň energetické pohonné látky, která je k dispozici mobilizováním glukózy a mastných kyselin z jater. Kortizol je obyčejně produkován během dne v různé úrovni. Typicky se zvyšuje při soustředěné koncentraci po probuzení a pomalu klesá během dne, přičemž je zdrojem denního cyklu energie.

Během stresující události může zvýšení kortizolu poskytnout energii, která je potřebná pro vypořádání se s dlouhotrvající nebo extrémní výzvou.

Stres a zdraví

Glukokortikoidy, včetně kortizolu, jsou důležité pro regulaci imunitního systému a zmírňování zánětů. Zatímco toto je přínosem během stresujících nebo ohrožujících situací, kdy zranění může vést ke zvýšené aktivaci imunitního systému, chronický stres může vyústit v narušenou komunikaci mezi imunitním systémem a HPA osou.

Tato narušená komunikace je spojována s budoucím rozvojem množství fyzických a psychických onemocnění, včetně chronické únavy, metabolických poruch (např. cukrovky, obezity), deprese a nemocí imunitního systému.

Trávicí systém

Střevo má stovky miliónů neuronů, které mohou fungovat zcela nezávisle a které jsou také v neustálé komunikaci s mozkem – což vysvětluje schopnost cítit „motýlky“ v břiše. Stres může tuto komunikaci mezi mozkem a střevem ovlivnit, přičemž pak může lehčeji docházet k bolesti, nadýmání a jiným nepříjemným stavům. Střevo je také osídleno milióny bakterií, které mohou ovlivnit jeho zdraví a zdraví mozku, což může mít vliv na schopnost myslet a také ovlivňovat emoce.

Stres je spojený se změnami ve složení střevní mikroflóry, která pak následně může ovlivnit náladu. Tímto způsobem tedy nervy ve střevě a bakterie v něm mohou zásadně ovlivnit mozek, přičemž to působí také obráceně.

Stres v raném období života může změnit vývoj nervového systému, jakož i způsob, jakým reaguje tělo na stres. Tyto změny mohou zvýšit riziko pozdějších nemocí nebo dysfunkcí střeva.

Jícen

Když je člověk ve stresu, může přijímat více či méně potravy, než obvykle. Více jídla nebo jídla jiná, nebo zvýšení požívání alkoholu a kouření tabáku, může mít za následek pálení žáhy nebo navracení žaludeční kyseliny do jícnu. Stres nebo vyčerpání může také zvýšit závažnost pravidelně se opakujících bolestí při pálení žáhy. Ve vzácných případech může dojít ke spazmům jícnu, což může být lehce zaměňováno se srdečním infarktem.

Stres může také ztížit polykání jídla nebo zvýšit množství vzduchu, který je s jídlem přijímán, což může zhoršit říhání, plynatost a nadýmání.

Žaludek

Stres může způsobit, že jsme více náchylní pociťovat bolest, nadýmání, mdlo a další nepříjemné žaludeční stavy. Pokud je stres velmi závažný, může se objevit zvracení. Stres může navíc způsobit nežádoucí zvýšení nebo oslabení chuti k jídlu. Nezdravé diety pak mohou mít negativní vliv na náladu člověka.

Navzdory populárnímu přesvědčení stres nezvyšuje produkci kyselin v žaludku, ani nezpůsobuje žaludeční vředy. To je způsobováno bakteriální infekcí. Když je však člověk ve stresu, vředy mohou způsobovat další nepříjemnosti.

Střeva

Stres může také častěji přispívat k bolesti, nadýmání nebo dalším nepříjemným pocitům. Může také ovlivňovat to, jak rychle jídlo prochází tělem, což může způsobovat buď průjem nebo zácpu. Navíc stres může navodit ve střevě svalové spazmy, a to může být bolestivé.

Stres může také ovlivnit trávení a také to, jaké výživné látky střeva absorbují. Může se také zvýšit uvolňování plynů v souvislosti s absorpcí těchto výživných látek.

Střeva mají nepropustnou bariéru, aby chránily tělo od (většiny) baktérií z jídla. Stres může střevní bariéru oslabit a umožnit tak, aby se střevní bakterie dostávaly do těla. I když o většinu těchto bakterií se lehce postará imunitní systém a tudíž z nich neonemocníme, neustálá potřeba zánětlivé reakce může vést k mírným chronickým symptomům.

Stres ovlivňuje zejména lidi s chronickými střevními problémy, jako je zánětlivé onemocnění střeva nebo syndrom dráždivého tračníku. K tomu může docházet zejména proto, že nervy jsou více citlivé na změny ve střevní mikroflóře, na změny v rychlosti pohybu jídla střevem a/nebo změny v imunitní reakci střeva.

Nervový systém

Nervový systém má několik částí: centrální nervový systém, který zahrnuje mozek a míchu, a periferní část, která se skládá z autonomního a somatického nervového systému.

Autonomní nervový systém sehrává přímou roli při fyzické odpovědi na stres, přičemž tato část nervového systému se dále dělí na sympatický nervový systém (SNS) a parasympatický nervový systém (PNS). Když je tělo ve stresu, SNS se podílí na reakci, která je známá pod pojmem „bojuj nebo uteč“. Tělo tehdy soustřeďuje své energetické zdroje na to, aby bojovalo se život ohrožující hrozbou, nebo prchalo před nepřítelem.

SNS signalizuje nadledvinkám, aby uvolňovaly hormony, jenž se nazývají adrenalin (epinefrine) a kortizol. Tyto hormony, společně s přímou akcí autonomních nervů, způsobují, že srdce bije rychleji, zvýší se frekvence dechu, cévy v rukou a nohách se roztáhnou, změní se proces trávení a v krevním řečišti se zvýši se úroveň glukózy (energie z cukru), aby bylo možné se s hrozbou vypořádat.

Reakce SNS je dosti náhlá, aby připravila tělo na to, aby reagovalo na nebezpečnou situaci nebo akutní stres – tedy na krátkodobé stresory. Když jednou krize pomine, tělo se obvykle vrací do stavu před hrozbou, tedy do nestresového stavu. Tuto obnovu umožňuje PNS, který má obyčejně opačný vliv na tělo, než SNS. Nicméně nadměrná aktivita PNS může také přispívat ke stresovým reakcím, například podporovat stažení průdušek (např. jako při astmě) nebo způsobovat přehnané rozšiřování cév či omezovat cirkulaci krve.

Jak SNS tak PNS významným způsobem spolupracují s imunitním systémem, který může také modifikovat stresové reakce. Centrální nervový systém je důležitý zejména při spouštění stresových reakcí, jelikož reguluje autonomní nervový systém a sehrává hlavní roli při interpretaci okolností jako potenciálně ohrožujících.

Chronický stres, prožívání stresorů během delšího časového úseku, může vyústit v dlouhodobém horizontu k vyčerpání těla. Autonomní nervový systém neustále spouští fyzické reakce, a to způsobuje opotřebení těla. Chronický stres nemá až takový vliv na nervový systém, ale problémem se stává to, jak nervový systém následně ovlivňuje další tělesné systémy.

Mužský reprodukční systém

Mužský reprodukční systém je ovlivňován nervovým systémem. Parasympatická část nervového systému způsobuje relaxaci, zatímco sympatická část přináší vzrušení. V mužské anatomii autonomní nervový systém, který je také znám reakcí „bojuj nebo uteč“, produkuje testosteron a aktivuje sympatický nervový systém, který tak vytváří pocit vzrušení.

Stres způsobuje. že tělo uvolňuje hormon kortizol, který produkují nadledvinky. Kortizol je důležitý pro regulaci krevního tlaku a normální fungování několika tělesných systémů, a to včetně kardiovaskulárního, oběhového a také mužské reprodukce. Nadměrné množství kortizolu může ovlivnit biochemické fungování mužského reprodukčního systému.

Sexuální touha

Chronický stres, tedy neustále přetrvávající stres po delší dobu, může ovlivnit produkci testosteronu, což může mít za následek snížení sexuální touhy nebo libida, a také způsobit dysfunkci erekce nebo impotenci.

Reprodukce

Chronický stres může mít také negativní vliv na produkci spermií a jejich dozrávání a způsobovat tak problémy ve vztazích, které se snaží o početí. Vědci zjistili, že muži, kteří zažili v minulosti dvě nebo více stresujících životních událostí, mají nižší procento pohyblivosti spermií (schopnosti spermií plavat) a nižší procento spermií s normální morfologií (velikostí a tvarem spermií) v porovnání s muži, kteří stresující životní události nezažili.

Nemoci reprodukčního systému

Když stres ovlivňuje imunitní systém, tělo se může stát náchylné k infekci. Co se týče mužské anatomie, infekce varlat, prostaty a močové trubice mohou ovlivnit fungování mužského reprodukčního systému.

Ženský reprodukční systém

Menstruace

Stres může ovlivnit menstruaci u dospívajících dívek a u žen několika způsoby. Například vysoká úroveň stresu může být spojována s absencí menstruačního cyklu nebo jeho nepravidelností, s větší bolestivostí cyklu a se změnami v jeho délce.

Sexuální touha

Ženy mají širokou škálu životních povinností a snaží se najít rovnováhu mezi různými oblastmi života – osobní, rodinnou, finanční a dalšími. Stres, rozrušení, únava, atd. může snížit sexuální touhu – zejména u žen, které neustále pečují o malé děti, nebo o nemocného člena rodiny, potýkají se s chronickými zdravotními problémy, cítí se deprimované, prožívají potíže ve vztazích nebo jsou zneužívané, či mají pracovní problémy, atd.

Těhotenství

Stres může mít významný vliv na ženiny plány ohledně početí. Stres může mít negativní vliv na schopnost ženy počíst dítě, na zdravý průběh jejího těhotenství a také na vypořádání se s poporodními změnami. Deprese představuje hlavní komplikaci při těhotenství a při přizpůsobování se změnám po porodu.

Nadměrný stres zvyšuje pravděpodobnost rozvoje deprese a úzkosti během této doby. Stres matky může negativně ovlivnit vývoj plodu a také na následný vývoj dítěte a narušit vazbu s dítětem v průběhu týdnů a měsíců po porodu.

Předmenstruační syndrom

Stres může zhoršovat předmenstruační symptomy nebo schopnost se s nimi vypořádat, což může být pro mnoho žen stresující. Mezi tyto symptomy patří křeče, zadržování vody a nadýmání, negativní nálada (pocit podrážděnosti a sklíčenosti) a také změny nálad.

Menopauza

S příchodem menopauzy se prudce mění úrovně hormonů. Tyto změny jsou spojovány s úzkostí, změnami nálad a pocity trápení. Tím tedy může být menopauza sama o sobě stresujícím faktorem. Zároveň může být náročné zvládat některé fyzické změny spojeny s menopauzou.

Emocionální stres může navíc způsobovat zhoršení fyzických symptomů. Například ženy, které jsou více úzkostlivé, mohou zažívat častěji návaly horka a/nebo jejich větší intenzitu či závažnost.

Nemoci reprodukčního systému

Když je úroveň stresu vysoká, zvyšuje to riziko zhoršování symptomů nemocí reprodukčního systému, jako je například výskyt viru herpes simplex nebo syndrom polycystických vaječníků. Diagnóza a léčení nádoru reprodukčního systému může způsobit závažnější stres, což si vyžaduje další pozornost a podporu.

Zvládání stresu

Tato nedávná zjištění ohledně stresu a jeho vlivu na zdraví, by ve vás však neměly vyvolávat obavy. Víme tak více o efektivních přístupech pro snížení stresových reakcí, mezi něž patří:

Udržování si zdravých sociálních vztahů
Provádění pravidelného fyzického cvičení
Dostatečné množství spánku každou noc

Tyto přístupy mají důležitý přínos pro fyzické a psychické zdraví a formují tak zásadní základy pro zdravý životní styl. Pokud zažíváte extrémní nebo chronický stres a chtěli byste získat dodatečnou podporu, odborný psycholog vám může pomoci identifikovat výzvy a stresory, které mohou ovlivňovat váš každodenní život, a najít tak cesty, jak nejlépe zvládat zlepšování celkového fyzického a psychického zdraví.

Zdroj článku: Stress effect on the body

Překlad: Centrum Oberonic