Vliv psychobiotické diety na střevní mikrobiom a stres

Nejčastější neuropsychiatrické poruchy, jež jsou spojeny se špatnými stravovacími návyky

Výskyt mozkových poruch, včetně neuropsychiatrických onemocnění a stavů spojených s kognitivními problémy, dramaticky roste. Jedním z hlavních viníků tohoto trendu jsou nezdravé stravovací návyky. Na druhou stranu zdravá strava dokáže nejen zlepšit náladu, ale i posílit kognitivní schopnosti. V posledních letech se vědci zaměřují na fascinující propojení mezi střevním mikrobiomem a mozkem, známé jako osa střevo-mozek. Tato komunikace otevírá nové možnosti pro zlepšení zdraví mozku prostřednictvím cílené úpravy střevního mikrobiomu.

Strava má zásadní vliv na složení a funkci střevního mikrobiomu, což ovlivňuje signály mezi střevem a mozkem. Proto se postupně rozšiřuje koncept na osu strava-mikrobiom-střevo-mozek, jež by mohla být klíčem k udržení duševního zdraví a pohody. Tento přístup nabízí nejen nový pohled na prevenci a léčbu neuropsychiatrických poruch, ale také možnost diagnostiky a terapie zaměřené na zdraví mozku po celý život.

V tomto článku se zabývám tím, jak strava ovlivňuje střevní mikrobiom a jak se tyto změny promítají do kognitivních funkcí a emocí. Zdravá výživa bohatá na prebiotika, fermentované potraviny a další prospěšné složky může hrát klíčovou roli v rozvoji strategií pro zvládání stresu a prevenci duševních poruch. Osa strava-mikrobiom-střevo-mozek tak představuje neprobádané území s obrovským potenciálem pro budoucnost vědy i medicíny.

Studie publikovaná v časopise Molecular Psychiatry zkoumala vliv psychobiotické diety na složení střevního mikrobiomu a její vztah k vnímanému stresu a duševní pohodě u zdravé dospělé populace. Psychobiotická dieta je zaměřena na potraviny, které podporují zdraví střevního mikrobiomu, jako jsou prebiotická vláknina, fermentované potraviny a celozrnné produkty.

Hlavním cílem studie bylo prozkoumat, zda celkový dietní přístup (psychobiotická dieta) může ovlivnit složení střevního mikrobiomu, snížit vnímaný stres a zlepšit náladu. Studie zahrnovala 45 zdravých dospělých s nezdravými stravovacími návyky ve věku 18–59 let. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin: psychobiotická dieta (n = 24) a kontrolní skupina (n = 21). Období intervence trvalo 4 týdny. K analýze byly použity dotazníky pro hodnocení stresu (škála vnímaného stresu), analýza biologických vzorků (stolice, krev, moč) a metagenomické sekvenování střevního mikrobiomu.

Psychobiotická dieta zahrnovala: Prebiotické ovoce a zeleninu (např. cibule, pórek, jablka, banány), fermentované potraviny (např. kefír, kysané zelí, kombucha), celozrnné produkty a luštěniny. Účastníkům bylo doporučeno omezit konzumaci sladkostí, fast foodu a slazených nápojů. Dieta byla přizpůsobena individuálním potřebám s podporou dietologa. Kontrolní skupina dostala i obecné rady o zdravém stravování podle irských výživových doporučení.

Hlavní výsledky

Účastníci psychobiotické diety zaznamenali pokles vnímaného stresu o 32 % ve srovnání se 17 % u kontrolní skupiny. Vyšší adherence (přilnutí) k dietě vedla k výraznějšímu snížení stresu. Dietní intervence vedla pouze k jemným změnám ve složení střevního mikrobiomu. Bylo však zaznamenáno významné zvýšení hladin specifických lipidů ve stolici a metabolitů tryptofanu v moči. Dále byla nestabilita střevního mikrobiomu spojena s většími změnami v úrovni vnímaného stresu u kontrolní skupiny účastníků.

Psychobiotická dieta má potenciál snížit vnímaný stres u zdravých jedinců prostřednictvím jemných změn ve střevním mikrobiomu a metabolických profilech. Tato zjištění podporují myšlenku využití stravy zaměřené na střevní mikrobiom jako nástroje pro zlepšení komunikace mezi střevem a mozkem. Tento výzkum jenom podtrhuje důležitost propojení mezi výživou, střevním zdravím a duševním stavem člověka.

Nejčastější neuropsychiatrické poruchy, jež jsou spojeny se špatnými stravovacími návyky

Špatné stravovací návyky mohou být spojeny s několika neuropsychiatrickými poruchami. Zde jsou některé z nejčastějších:

Deprese: Nedostatek esenciálních živin, jako jsou omega-3 mastné kyseliny, vitamíny skupiny B (zvláště B6 a B12) a minerály, může přispět k rozvoji deprese. Strava bohatá na zpracované potraviny a cukr může zhoršit příznaky deprese.
Úzkostné poruchy: Konzumace velkého množství cukru a kofeinu může zvyšovat úroveň stresu a úzkosti. Naopak, dieta bohatá na antioxidanty, vlákninu a zdravé tuky může pomoci snižovat úzkost.
Bipolární porucha: Některé studie naznačují, že dieta s vysokým obsahem nasycených tuků a cukru může zhoršit příznaky bipolární poruchy.
Schizofrenie: Nedostatek omega-3 mastných kyselin a dalších esenciálních živin může být spojen s vyšším rizikem rozvoje schizofrenie nebo zhoršením jejích symptomů.
Poruchy pozornosti a hyperaktivity (ADHD): Strava s vysokým obsahem umělých barviv a konzervačních látek může zhoršit symptomy ADHD. Naopak, dieta bohatá na omega-3 mastné kyseliny a antioxidanty může pomoci zlepšit pozornost a chování.
Kognitivní dysfunkce: Nedostatek vitaminů B12 a D, železa a dalších esenciálních živin může vést ke kognitivním problémům, jako je zhoršení paměti a pozornosti.
Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD): Některé studie naznačují, že dieta s vysokým obsahem cukru a průmyslově zpracovaných potravin může zhoršit symptomy OCD.

Je důležité poznamenat, že stravovací návyky jsou pouze jedním z faktorů, které mohou ovlivnit rozvoj nebo zhoršení neuropsychiatrických poruch. Další faktory, jako genetika, životní styl a environmentální vlivy, také hrají zásadní roli. Zdravá strava by měla být součástí komplexního přístupu k prevenci a léčbě těchto poruch.

Centrum Oberonic (M.V.)

Zdroje:

https://www.nature.com/articles/s41380-022-01817-y?fromPaywallRec=true

https://www.nature.com/articles/s41398-022-01922-0?fromPaywallRec=true

https://www.nature.com/articles/s42255-024-01108-6