Mohl by mít mozek vlastní mikrobiom?

Nedávný výzkum uvádí, že by mozek mohl být hostitelem vlastního mikrobiomu, což zpochybňuje dlouholetý názor, že jde o sterilní orgán. Studie zjistily, že se v mozkových tkáních, zejména u pacientů s Alzheimerovou chorobou nachází bakteriální a plísňový genetický materiál. Mozkový mikrobiom by tedy mohl být spojen s konkrétními nemocemi a to by mohlo otevřít nové cesty a možnosti léčby. O tom, jak mikrobi pronikají do mozku a jak jej ovlivňují, však stále mnoho nevíme.

Zdroj: Zdroj: The Conversation

Kromě dnes již dobře známého střevního mikrobiomu, byly nedávno objeveny i další mikrobiomy, jež také hrají důležitou roli v naše zdraví. Naše ústa, nosní dutina, kůže, pokožka hlavy a dokonce i náš mozek mají svůj vlastní jedinečný mikrobiom. Myšlenka, že má mozek mikrobiom, byla poprvé předložena ve studii z roku 2013, ale nebyla jí věnována velká pozornost. Důvodem je především dlouhodobé přesvědčení, že mozek je sterilní orgán, chráněný před zbytkem těla a před škodlivými látkami, jenž kolují v naší krvi.

Rovněž je obtížné potvrdit přítomnost mikrobů. Používané techniky jsou založeny na analýze cizího genetického materiálu, což může být nespolehlivé, protože tyto fragmenty DNA mohou být výsledkem kontaminace. Mozek chrání tzv. hematoencefalická bariéra před krví a případnými škodlivými látkami, jež může obsahovat. Během stárnutí a při neurologických onemocněních, jako je Alzheimerova choroba, se však tato ochranná bariéra stává propustnou a nežádoucí látky se mohou dostat do mozku.

To může způsobit onemocnění a dále zhoršit již vzniklé poškození. Stejně tak se s přibývajícím věkem snižuje účinnost imunitního systému. To může přispívat i k větší přítomnosti mikroorganismů v celém těle, které mohou být u mladších lidí odstraněny imunitními buňkami.

Již zmíněná studie z roku 2013 zkoumala, zda mikroby mohou napadat mozek lidí s onemocněním HIV (AIDS). Porovnávali mozkovou tkáň lidí s HIV s mozkovou tkání lidí bez HIV. Překvapivě nalezli v mozcích zkoumaných osob genetický materiál, který nebyl lidský a poukazoval na přítomnost více než 173 druhů bakterií a fágů (virů, které infikují bakterie). Ukázalo se, že všechny testované vzorky mozku odebrané pacientům s různými mozkovými poruchami, nejen lidem s HIV, obsahují bakteriální genetický materiál.

Skupina vědců z Edinburské univerzity porovnávala mozky zdravích lidí a mozky lidí s Alzheimerovou chorobou. V mozcích lidí s Alzheimerovou chorobou se nacházelo více bakterií a plísní než u zdravých lidí. V mozcích zdravých lidí však našli také několik druhů hub, bakterií a dalších mikroorganismů. Bylo zjištěno, že lidský mozkový mikrobiom je podmnožinou (asi 20 %) střevního mikrobiomu. Přestože v mozcích lidí s Alzheimerovou chorobou bylo nalezeno více bakterií, vědci nebyli schopni najít vzorec určitých bakterií, které by se vyskytovaly pouze v mozcích nemocných. Tato studie však ještě nebyla recenzována a publikována ve vědeckém časopise, takže výsledky je třeba brát s určitou rezervou.

Otázky zůstávají

Stále nemáme jasnou představu o tom, jak se mikroorganismy mohou dostat do mozku. Jedna z teorií předpokládá, že onemocnění dásní nebo zubní kaz, způsobují poškození tkání, jež umožňuje bakteriím, které se běžně vyskytují v ústech, cestovat do mozku prostřednictvím nervového systému. Zajímavé je, že ústní bakterie jsou schopny produkovat amyloidní proteiny. Jedná se o bílkovinu, která je důležitá pro normální funkci mozku, ale její abnormální shluky se vyskytují u lidí s Alzheimerovou chorobou. Bakterie z úst by tedy mohly proniknout do mozku, kde by mohly způsobit onemocnění.

Mikrobiom mozku je nová a zajímavá hypotéza. S pokroky zaznamenanými v molekulárních technikách, jako je nová technologie sekvenování, která nám pomáhá porozumět genetickému kódu mikroorganismů, bude postupně objeveno více mikrobů v celém těle. Zdá se, že podobně jako u střevního mikrobiomu může narušení jemné rovnováhy mikrobů v mozku vést k onemocnění. Nicméně tento objev otevírá dveře novým potenciálním možnostem terapie neurologických onemocněních, jako je Alzheimerova choroba atd.

Přesto zůstává několik otázek. Střevní mikrobiom se u různých lidí liší a stejně tak se může lišit i mozkový mikrobiom. Úplná analýza toho, které mikroby se nacházejí ve zdravém mozku, zatím nebyla vytvořena. A nevíme, co řídí mikroorganismy žijící v našem mozku a jak přesně se do mozku vůbec mohou dostat.

Zdroj článku: Could Your Brain Have Its Own Microbiome?

Překlad: Centrum Oberonic

M.V.