Co se děje uvnitř mozku, když posloucháme hudbu?

Když posloucháte hudbu, je při tom zapojeno a aktivováno mnoho oblastí mozku, ale když skutečně hrajete na nějaký hudební nástroj, tato mozková aktivita se stává více podobou tréninku se zapojením celého těla. Co se tedy při tom děje?

Anita Collins vysvětluje, že v mozku hudebníků při hraní vystřelují jakési ohňostroje, a prozkoumává některé dlouhodobé pozitivní vlivy tohoto mentálního tréninku.

Věděli jste, že pokaždé, když hudebníci vezmou do ruky svůj nástroj, po celém jejich mozku vystřelují ohňostroje? Navenek mohou vypadat klidně a soustředěně, přičemž čtou noty a dělají potřebné přesné a nacvičené pohyby, ale v jejich mozku se odehrává párty. Jak to tedy víme?

Nuže, v několika posledních dekádách udělali neurovědci obrovský průlom v chápání, jak náš mozek funguje, a to tím, že ho monitorovali v reálném čase pomocí snímacích zařízení jako jsou například fMRI (funkční magnetická rezonance) a PET (pozitronová emisní tomografie).

Když jsou lidé napojeni na tyto přístroje a vykonávají určité zadání, jako například čtení nebo počítání matematických úkolů, každá z těchto aktivit má nějakou odpovídající oblast mozku, kde může být pozorována.

Nicméně, když vědci požádali účastníky, aby poslouchali hudbu, viděli při tom ohňostroj. Současně se rozzařovaly mnohačetné oblasti mozku, když zpracovávaly zvuk, rozebíraly ho na jednotlivé prvky, jako melodii a rytmus, aby jim bylo možné porozumět, a pak to skládaly všechno zpět dohromady do uceleného hudebního zážitku. A všechnu tuto práci dělá náš mozek ve zlomku sekundy mezi tím, když poprvé zaslechneme určitou hudbu, a pak si ji současně začneme svými chodily podupávat.

Když pak vědci přesunuli své zkoumání od pozorování mozků posluchačů hudby na pozorování hudebníků, z malého ohňostroje odehrávajícího se na zahradě se stal ohňostroj při významných výročích. Ukázalo se, že zatímco poslouchání hudby zapojuje mozek do některých celkem zajímavých aktivit, hraní hudby představuje pro mozek stejný ekvivalent, jako když intenzivně trénujeme celé tělo. Neurovědci viděli, jak se rozzařovali mnohačetné oblasti mozku a současně zpracovávaly různé informace ve složitých, vzájemně propojených a ohromě rychlých sekvencích.

A co tedy na tom hraní hudby je, že to rozzařuje celý mozek? Výzkum je stále celkem v počátcích, ale neurovědci mají docela dobré tušení. Hraní na hudební nástroj zapojuje současně prakticky každou oblast mozku, a to zejména vizuální, sluchovou a motorickou kůru. Jako při jakémkoliv jiném tréninku posiluje tyto mozkové funkce disciplína a pravidelné procvičování hry na hudební nástroj, přičemž nám to umožňuje použít tuto silnou stránku také při jiných aktivitách.

Nejzřetelnější rozdíl mezi posloucháním hudby a hraním na hudební nástroj je ten, že to druhé si vyžaduje jemné motorické schopnosti, které jsou řízeny v obou mozkových hemisférách.

Také to kombinuje jazykovou a matematickou přesnost, při které je zapojena více levá hemisféra, s vytvářením nového a kreativního obsahu, ve kterém vyniká zase pravá hemisféra. Z těchto důvodů se zjistilo, že hraní na hudební nástroj zvyšuje aktivitu a objem corpus callosum, což je most propojující dvě mozkové hemisféry umožňující, aby zprávy procházely mozkem rychleji a přes více různorodých drah.

Toto pravděpodobně umožňuje hudebníkům řešit problémy efektivněji a tvořivěji, a to jak při studiu, tak v sociální oblasti. Jelikož hraní hudby také zahrnuje vytváření a chápání jejího emocionálního obsahu a sdělení, hudebníci mají často vyšší úroveň exekutivních schopností, čímž se rozumí vykonávání vzájemně propojených úkolů zahrnujících plánování, strategizování a věnování pozornosti detailům, což si vyžaduje současně analyzování jak kognitivních, tak emocionálních aspektů.

Tato schopnost má také vliv na to, jak fungují naše paměťové systémy. A opravdu, hudebníci vykazují lepší paměťové funkce, jako je rychlejší a efektivnější ukládání, třídění a vyvolávání si vzpomínek.

Studie zjistily, že se zdá, že hudebníci používají svůj vysoce propojený mozek k tomu, aby přiřadili ke každé vzpomínce mnohonásobné odkazovací štíty – emocionální štítek, zvukový štítek a kontextový štítek, podobně jako to dělá dobrý internetový vyhledávač.

Jak vlastně víme, že všechny tyto výhody jsou jedinečné pro hudbu, na rozdíl například od sportu nebo malování? Nebo to může být tak, že lidé, kteří se začali zabývat hudbou, již byli předtím chytřejší?

Neurovědci tato témata zkoumali, ale dosud zjistili, že umělecké a estetické aspekty spojené s učením se hře na hudební nástroj jsou jiné, než ostatní výukové aktivity, a to včetně jiných druhů umění.

A několik studií s náhodným výběrem účastníků, kteří vykazovali stejnou úroveň kognitivních funkcí a neutrální průběh na začátku, zjistily, že ti, kteří absolvovali určité období výuky hudby vykazovali v porovnání s ostatními zlepšení schopností v mnoha oblastech mozku.

Tato nedávná studie o mentálních výhodách hraní na hudební nástroj posunula naše chápání mentálních funkcí, přičemž odhalila vnitřní rytmus a komplexní souhru, která tvoří ten úžasný orchestr našeho mozku.

Zdroj článku: What is Going on Inside the Brain When We Listen to Music?

Překlad: Centrum Oberonic