Co je to Variabilita srdečního rytmu (HRV)?

Variabilita srdečního rytmu (HRV – Heart Rate Variability) - fyziologický fenomén proměnlivosti časových intervalů mezi jednotlivými údery srdce.

Věděli jste, že srdce je rezonančním tělem pro mnoho procesů v lidském organismu? Prostřednictvím neurotransmiterů (chemických látek, které přenášejí signály mezi neurony po těle) je úzce spojeno s mozkem, trávicím, imunitním a endokrinním systémem, stejně jako s metabolismem a dýcháním. Úroveň aktivity a kvalita výkonu těchto životně důležitých funkcí jsou přímo závislé na kontrole a správném fungování autonomního nervového systému (ANS) a jeho dvou složek, sympatické (aktivace) a parasympatické (regenerace). Jejich interakce a přizpůsobivost se odráží ve variabilitě srdeční frekvence (HRV). Díky tomu může být HRV globálním ukazatelem zdravotního (funkčního) stavu jednotlivce. Vlivy sympatiku a parasympatiku v ANS na organismus se dynamicky střídají, aniž by upadly do extrémů. Posuny v této rovnováze, například v důsledku stresu a zejména dlouhodobého stresu, mohou mít trvalý vliv na pohodu, kondici a zdraví člověka. Klinický význam HRV proto nelze podceňovat. Nízká HRV byla potvrzena v mnoha studiích jako silný, nezávislý prediktor budoucích zdravotních problémů. Ukázalo se, že snížená HRV se vyskytuje téměř u každé nemoci muže, ženy, dítěte, novorozence, a dokonce i plodu.

Analýza variability srdečního rytmu (HRV)

Zdravé srdce a jeho Rytmus (tep) je ve skutečnosti velmi proměnlivý od úderu k úderu, ať už je organismus v klidu, nebo se věnuje jakékoliv činnosti. Pokud regulační systémy těla (především ANS) fungují spolehlivě, dochází k neustálým časovým změnám mezi jednotlivými údery srdce - tělo tak reaguje na vnější a vnitřní podněty a situace v našem životě. Naopak srdce, které bije neměnným rytmem jako metronom, je pravděpodobně přetížené a regulační systémy nefungují, jak mají. Dalo by se říci, že zdravé srdce reaguje jako motor rychlého auta, který se mohutně roztáčí při sebemenším sešlápnutí plynového pedálu - na rozdíl od neseřízeného starého motoru, jež na podněty téměř nereaguje.

Časové intervaly mezi tepy srdce

Pojďme si variabilitu srdečního rytmu a její jednotlivé časové intervaly vysvětlit třeba na srdeční frekvenci 60 tepů za minutu. Průměrný jeden srdeční tep by tedy trval 1 sekundu, ale některé časové intervaly tepu mohou být 0,8 sekundy a jiné 1,2 sekundy. Pokud se tedy takto časové intervaly mezi jednotlivými tepy srdce zkracují a prodlužují, pak je právě tato proměnlivost, nepravidelnost srdeční frekvence považována za indikátor zdravého a flexibilního organismu a ukazatel dobré regulace ANS. Pokud jsou časové intervaly stejné, nebo minimálně proměnlivé (každý jeden tep by trval 1 sekundu), je to ukazatel nízké HRV a nedostatečné regulace ANS. Význam variability srdečního rytmu je v tom, že je řízena právě autonomním nervovým systémem a tím pádem by se dalo říci, že je oknem do jeho funkce.

Na obrázku z přístroje Heart Vision je v rytmogramu vidět velmi nízká proměnlivost časových intervalů (nízká HRV).

Autonomní nervový systém

O autonomním nervovém systému (ANS) se říká, že je to vývojově starý systém, který pomáhal organismu přežívat a automaticky reagovat na nepříznivé situace. Skládá se z motorických nervů spojující míchu s ostatními orgány a je řízen oblastí mozku nazývanou Hypotalamus. ANS hraje klíčovou úlohu při zachování stabilních podmínek uvnitř organismu, což je proces známý jako homeostáza. Nezávisle, bez vědomého uvažování člověka ovlivňuje vnitřní orgány, hladkou svalovinu, cévy, žlázy a má velký a zásadní vliv na srdce s cílem udržet a přizpůsobit optimální srdeční činnost k neustále se měnícím požadavkům organismu.

Sympatikus a Parasympatikus

ANS se dělí na dva systémy - sympatický a parasympatický. I když jsou tyto systémy do určité míry antagonistické, měli by pracovat v rovnováze a navzájem se korigovat a doplňovat.

Sympatický nervový systém se zabývá stresovými situacemi, aktivuje a mobilizuje organismus k obraně či útěku (zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak, rozšiřuje tepny, snižuje aktivitu trávicí soustavy), někdy se o něm mluví jako o systému bojuj-nebo-uteč. Jeho opakem je parasympatický nervový systém, který udržuje stabilitu organismu, chrání a ukládá energetické zdroje, zklidňuje organismus. Řídí odpočívání a trávící systém (snižuje srdeční frekvenci a tlak, zvyšuje aktivitu trávicího systému).

"Sympatikus tělo připravuje na aktivní činnost a stres. Parasympatikus obnovuje jeho normální fungování, aby uchoval energii. Jeden je plynovým pedálem a druhý je brzdou."

Více v článku Sympatikus a parasympatikus.

Jednokanálové EKG senzory, které analyzují krátké většinou 5 minutové záznamy HRV např. přístroj Heart Vision, vyhodnocují regulaci ANS a podávají informaci především o funkci jeho dvou hlavních větví sympatiku a parasympatiku, jejich dynamické rovnováze a vzájemném působení stresové složky sympatiku a aktivity klidového modu v podobě parasympatiku. I v klidovém režimu by se variabilita srdečního rytmu měla neustále proměňovat a právě tato nepravidelnost srdeční frekvence je považována za symbol zdravého a flexibilního organismu.

Historie HRV

• 2. století p. n. l. v nejstarším díle TČM ve Vnitřní knize Žlutého císaře je popsána pulzní diagnostika. Nebyla to jen stará Čína, ale i Egypt, Indie a další, kde zkoumali pulz srdce, jeho kvalitu a vyhodnocovali stav těla jako celku.
• V 18. století Albrecht von Haller zaznamenal, že tlukot srdce není pravidelný
• 1965 Hon & Lee si povšimli, že změny intervalů mezi jednotlivými údery srdce jsou prvními změnami, ke kterým dochází, než se objeví poruchy u vyvíjejícího se plodu. Změna variability R-R intervalů předchází změně srdeční frekvence.
• 1971 Sayers a další se soustředili na rytmus vtištěný v intervalech mezi jednotlivými údery srdeční frekvence.
• 1977 Wolf a kol. poukázali na spojitost mezi srdeční frekvencí a náhlou smrtí následující po infarktu myokardu
• 1981 Akselrod přestavil Spektrální analýzu HRV (Power Spectral Analysis – PSD) pro kvantitativní hodnocení kardiovaskulárního systému.
• V pozdějších 80tých letech se potvrdilo, že HRV je silnou indicií úmrtí po akutním infarktu myokardu a že díky HRV se může včasně detekovat autonomní diabetická neuropatie.
• 1996 Pracovní skupina založená Evropskou kardiologickou společností a Severoamerickou elektrofyziologickou společností, sestavena z matematiků, inženýrů, fyziologů a doktorů, publikovala Standardy měření pro HRV, vydáno 1996.
• Od roku 2000 se HRV čím dál tím více využívá v celostní terapii, psychologii, sportu, lékařství atd.

O pracovní skupině z roku 1996

Pracovní skupina byla založena výborem Evropské kardiologické společnosti (Board of the European Society of Cardiology) a spolu-podporována Severoamerickou společností pro měření rytmu a elektrofyziologii (North American Society of Pacing and Electrophysiology). Hlavním cílem této pracovní skupiny sestavené z matematiků, inženýrů, fyziologů a doktorů, bylo stanovit standardy pro měření, fyziologické interpretace a klinické využití HRV.

Konkrétní cíle:

1. Standardizovat nomenklaturu a vypracovat definice pojmů
2. Definovat fyziologické a patofyziologické korelace
3. Popsat v současné době vhodné klinické aplikace
4. Identifikovat oblasti budoucího výzkumu

Závěrem o HRV

Lidé, kteří mají vysoké HRV, mají větší kardiovaskulární zdatnost a jsou více odolnější vůči stresu. HRV může také poskytnout osobní zpětnou vazbu o vašem životním stylu a pomoci motivovat ty, kteří zvažují kroky ke zdravějšímu a radostnějšímu životu. Je fascinující vidět, jak se HRV mění, když do svého života začleňujete větší pozornost, meditaci, spánek a zejména fyzickou aktivitu. Pro ty, kteří milují data a čísla, to může být příjemný způsob, jak sledovat, jak váš nervový systém reaguje nejen na prostředí, ale také na vaše emoce, myšlenky a pocity.

Centrum Oberonic

M.V.

Jak funguje HRV