Stresová vs. Relaxační reakce - část první

Sympatický vs. parasympatický stav, aneb jak stres ovlivňuje naše zdraví?

Pokud jsme dlouhodobě ve stresu, naše tělo tráví příliš mnoho času v režimu „boje a útěku“, který je řízen sympatickým nervovým systémem, a málo času v relaxační reakci - režimu „odpočinku a trávení“, jež je řízen parasympatickým nervovým systémem. Co tento stav způsobuje a jak přispívá k chronickým onemocněním?

Obsah článku:

• Nervový systém
• Autonomní nervový systém
• Sympatikus vs. parasympatikus
• Stresová vs. relaxační reakce
• Doba chronického stresu
• Jaké zdravotní potíže způsobuje stres?
• Spokojený život

Autonomní nervový systém (ANS)

ANS je vývojově starý systém, který člověku pomáhal přežívat a automaticky (tedy bez vědomého ovlivňování) urgentně reagovat na nepříznivé životní situace. Hraje klíčovou úlohu při zachování stabilních podmínek uvnitř organismu (homeostáza), nezávisle na vědomí ovlivňuje vnitřní orgány, hladkou svalovinu, cévy, žlázy a řídí různé tělesné funkce - například dýchání, trávení a optimální srdeční činnost.

Sympatikus vs. Parasympatikus

Jde o dvě hlavní větve ANS. Sympatický nervový systém (SNS) se zabývá stresovými situacemi, aktivuje organismus k obraně, či útěku. Mluví se o něm jako o systému „bojuj, nebo uteč.“ Jeho opakem je parasympatický nervový systém (PNS), který řídí odpočinek, regeneraci a trávicí systém. Říká se mu systém „odpočinku a trávení.“

I když jsou tyto systémy do určité míry protichůdné, měly by pracovat v rovnováze a navzájem se korigovat a doplňovat. Jeden je plynovým pedálem, druhý brzdou. Ovšem v současnosti hraje plynový pedál sympatiku daleko větší úlohu. Stavy dlouhodobého stresu negativně ovlivňují fungování a rovnováhu ANS, jakož i všechny další tělní systémy.

⇒ SNS tělo připravuje na aktivní činnost a stres. Je zodpovědný za reakci na stresor nebo nebezpečí a vyvolává reakci „bojuj, nebo uteč". Zatímco PNS obnovuje tělu jeho normální fungování, aby uchoval energii. Zklidňuje organismus a řídí reakci „odpočinku a trávení". Jeden je plynovým pedálem a druhý je brzdou.

Parasympatikus (regenerace, brzda)

• Udržuje stabilitu organismu, chrání a ukládá energetické zdroje, zklidňuje organismus
• Řídí odpočívání a trávící systém - „rest and digest“
• Snižuje srdeční frekvenci a tlak
• Zvyšuje variabilitu srdeční frekvence (HRV)
• Zvyšuje aktivitu trávicího systému
• Stimuluje sekreci slin a zrychluje peristaltiku

Stresová vs. relaxační reakce - vše je o rovnováze

Sympatický nervový systém spolupracuje s osou hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA) a řídí reakci organismu na stres.  Stres aktivuje nadledvinky k vylučování hormonů, včetně kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu, s cílem zvýšit krevní tlak, tep a hladinu cukru v krvi. V těle probíhá tzv. „stresová reakce". Když je tělo uprostřed stresové reakce jeho imunitní systém se vypne, stejně jako jeho samoobnovující a udržovací funkce.

Po stresové události by měl nastoupit parasympatický nervový systém, aby snížil produkci stresových hormonů a snížil krevní tlak mimo jiné prostřednictvím uvolňování neurotransmiteru acetylcholinu. Tělo má prostor znovu aktivovat imunitní systém, spustit samoregenerační procesy a zabránit tak případné nemoci. Tuto akci pojmenoval poprvé Dr. Herbet Benson ve své knize The Relaxation Response (1975) a nazval ji „relaxační reakcí".

Pokud jsme dlouhodobě ve stresu je sympatikus neustále aktivní a tělo je stále v režimu boje a útěku! To vyvolá poruchy v ANS a následně i v organismu. Tělo dlouhodobě ztratí „relaxační reakci“ v které dochází k „léčení“ našeho těla! Protože v modu parasympatiku se v těle konají všechny uzdravovací a regenerační procesy. Proto je velmi důležité být v „relaxační reakci“ co nejvíce!

⇒ Zdravé tělo se má po většinu času nacházet v uvolněném stavu na úrovni fyziologického odpočinku, protože v klidu je tělo převážně parasympatické.

Relaxační reakce (parasympatikus)

Po stresu parasympatikus převezme otěže a začíná tělo zklidňovat a regenerovat („odpočinek a trávení"). Během této reakce dochází k následujícím událostem:

• Snižuje se krevní tlak, tep a dýchání.
• Uvolňují se neurotransmitery, jako je acetylcholin, který reguluje svalové kontrakce, včetně srdečního svalu.
• Snižuje se hladina stresových hormonů.
• Významně se sníží spotřeba kyslíku
• Tělo se přesouvá z hypermetabolismu do sníženého - klidového metabolismu
• Zvyšuje se průtok krve trávicím traktem.
• Zvyšuje se střevní aktivita.
• Sníží se mozkové vlny

Doba chronického stresu

Většina stresorů, které v dnešní době denně prožíváme, jsou spíše „falešné poplachy“. Už to většinou není „boj o holý život“, jako to bylo u našich předků, kteří obvykle reagovali na stresovou situaci ohrožující život fyzickým výkonem. Bohužel v dnešní zrychlené době tento sytém často spouští i naše myšlenky a pocity a hypotalamus nepozná rozdíl mezi abstraktní myšlenkou strachu a skutečným ohrožením života a vyvolává stresovou reakci „bojuj nebo uteč“. Jedná se o automatickou reakci těla, jež je v lidstvu zakořeněná už miliony let a nelze jí jen tak předejít. A čím více stresorů v dnešním moderním životě máme např. nešťastné vztahy, pracovní stres, osamělost, finanční stres, úzkost, deprese to vše v nás vyvolává určité pocity a myšlenky, které neustále spouští stresové reakce. Když se takováto stresová reakce spouští opakovaně postihuje tělo spousta negativních důsledků.  

Opakovaná aktivace SNS a „stresové reakce“ vede například k většímu proudění krve v těle, což způsobuje větší krevní tlak. Vyšší krevní tlak je příčinou rozšíření a většího namáhání srdce. Přispívá i k ucpávání tepen (ateroskleróza) a k praskání žil. Stresové hormony (adrenalin atd.) zase mohou způsobit srdeční arytmie, snížit práh bolesti a přispět ke zvýšení úzkosti a deprese. Chronický stres ovlivňuje všechny systémy těla, a to včetně muskuloskeletárního, respiračního, kardiovaskulárního, endokrinního, trávicího, nervového a reprodukčního. Více o tom jak chronický stres působí na tělo si můžete přečíst detailně v článku – Vliv stresu na tělo.

Naše tělo prostě není uzpůsobeno k tomu, aby odolávalo neustálému stresu. Nadměrná aktivita SNS narušuje osu HPA, vyvolává chronický zánět a nakonec je spojena s celou řadou dlouhodobých zdravotních potíží. Pojďme si některé z nich krátce připomenout.

Jaké zdravotní potíže způsobuje stres?

1. Kardiovaskulární onemocnění

Chronická aktivita SNS zvyšuje krevní tlak a destruktivně mění tvar, velikost a uspořádání cév. (1, 2) V jedné studii u pacientů se srdečním selháním byla aktivita SNS nezávislým prediktorem jednoleté srdeční mortality. (3)

2. Inzulínová rezistence a diabetes 2. typu

Aby si tělo zajistilo rychlou energii na útěk před predátorem, zvyšuje se při reakci „bojuj nebo uteč" hladina glukózy v krvi a chronicky zvýšená hladina může vést k inzulínové rezistenci. (4) Osoby s diabetem 2. typu často vykazují hyperaktivitu SNS. (5)

3. Obezita

Lidé s obezitou mají ve srovnání s lidmi se zdravou hmotností zvýšenou aktivitu SNS a zvýšený noradrenalin. (6, 7, 8)

4. Oslabený imunitní systém

SNS i PNS regulují imunitní systém různými způsoby. Vysoký kortizol z nepřetržité stimulace SNS může potlačit imunitní funkce a nadměrně aktivní SNS může posunout imunitní rovnováhu organismu tak, že bude náchylný k autoimunitním onemocněním, jako je revmatoidní artritida. (9, 10, 11)

5. Onemocnění ledvin

Sympatické nervové receptory jsou hojně zastoupeny v ledvinách a nadměrná aktivita SNS může narušit homeostázu sodíku a vody, což vede ke zvýšení krevního tlaku a onemocnění ledvin. (12, 13, 14)

6. Deprese, úzkost a další poruchy nálady

Vzhledem k působení parasympatiku na bloudivý nerv může nedostatečně aktivní PNS přispívat k nerovnováze nálad. Autonomní nervový systém také zprostředkovává zánět a imunitní reakci, které se podílejí na depresi, úzkosti a dalších stavech. (15, 16,)

7. Ulcerózní kolitida, Crohnova choroba a syndrom dráždivého tračníku

Víme, že stres ovlivňuje střeva a že chronický stres vede k nadměrné aktivitě SNS. Nerovnováha mezi SNS a PNS se také podílí na vzniku ulcerózní kolitidy, Crohnovy choroby, syndromu dráždivého tračníku a dalších střevních problémů. (17, 18, 19)

8. Špatný spánek

Je to začarovaný kruh: stres může vést ke špatnému spánku, který vede k dalšímu stresu a většímu narušení přirozeného melatoninového rytmu. Problémy se spánkem se podílejí na vzniku obezity, inzulínové rezistence, srdečních onemocnění, zhoršených kognitivních funkcí a dalších. (18, 19, 20, 21, 22).

Spokojený život

Pokud máme v životě práci, která nás baví, zdravé vztahy, duchovní život, pokud je naplněn náš tvůrčí potenciál, žijeme ve zdravém prostředí, pracujeme na sobě a vědomě měníme věci v našem životě. Tělo vyvolává spíše relaxační odezvu, dobře regeneruje a léčí samo sebe - vyhýbá se mu nemoc. Je v rovnováze – harmonii. Pokud je to naopak naše tělo vyvolává povětšinou stresové reakce a postupně sžírá samo sebe - začíná být nemocné…

Spousta studií poukazuje na to, že většina zdravotních potíží a nemocí souvisí se stresem a je jenom na nás v jakém módu se nacházíme častěji. Prožíváme každý den neustále a opakovaně stresové reakce? Nebo pamatujeme i na relaxaci, odpočinek a dokážeme se stres vědomě pracovat, omezit ho nebo dokonce vyřadit z našeho života? Fyziologie těla se může změnit díky tomu, když nahradíme stresové reakce za relaxační a tím posílíme a osvojíme si náš parasympatikus. Přirozenou reakci těla ke zdraví a harmonii.

Jak posílit a vyvolat relaxační reakce těla? Jak a čím můžeme měřit stres? Jak na stres reagovali naši předci? Co je to bloudivý nerv? To vše se dozvíte v druhé části článku Stresová vs. relaxační reakce.

Zdroje:

Institut Dr. Bensona

Dr. Herbert Benson / Moc a biologie víry v uzdravení (PRÁH, Praha 1997)

Doc. MUDr. Hana Rosolová CSc. / Sympatický nervový systém a kardiovaskulární riziko (MAXDORF 2000)

Centrum Oberonic

M.V.