Rytmus dýchání ovlivňuje paměť a strach

Shrnutí: Nová studie uvádí, že rytmus dýchání může ovlivnit nervovou aktivitu, která zesiluje vybavování si vzpomínek a emocionální úsudek. Zdroj: Severozápadní Univerzita (Northwestern University)

Dýchání není pouze o přijímání kyslíku; je spojováno s mozkovými funkcemi a reakcemi.

Vědci ze Severozápadní fakultní nemocnice (Northwestern Medicine) po prvé objevili, že rytmus dýchání vytváří v lidském mozku elektrickou aktivitu, která zlepšuje emocionální úsudek a vybavování si vzpomínek.

Tyto účinky na reakce mozku závisí rozhodujícím způsobem na tom, zda-li nadechujete nebo vydechujete a zda-li dýcháte přes nos nebo ústa.

V dané studii byli jednotlivci schopni identifikovat vystrašený obličej rychleji, pokud se s danou tváří setkali v okamžiku nádechu, než když to bylo při výdechu. Jednotlivci si také s větší pravděpodobností zapamatovali určitý předmět, když se s ním setkali při nádechu, než když to bylo při výdechu. Tento efekt se však vytratil, pokud bylo dýchání prováděno skrze ústa.

“Jedno z hlavních zjištění této studie je, že během nádechu dochází k dramatickým rozdílům v mozkové aktivitě v amygdale a hipokampusu v porovnání s tím, co se děje při výdechu,” řekla autorka Christina Zelanová, odborná asistentka neurologie na Feinbergově lékařské fakultě Severozápadní univerzity (Northwestern University Feinberg School of Medicine). „Objevili jsme, že když se nadechujete, stimulujete při tom neurony v čichové korové oblasti, amygdale a hipokampusu, a to napříč celým limbickým systémem.“

Studie byla publikována 6. prosince v Neurovědeckém časopise (Journal of Neuroscience).
Vedoucím autorem studie je Jay Gottfried, profesor neurologie na Feinbergově lékařské fakultě.

Vědci ze Severozápadní Univerzity poprvé objevili tyto rozdíly v mozkové aktivitě, když studovali sedm pacientů s epilepsií, u nichž byla naplánována operace mozku. Týden před operací chirurg implantoval elektrody do mozku klientů, aby zjistil původ jejich záchvatů. To umožnilo vědcům získat elektro-psychologická data přímo z mozků těchto lidí. Zaznamenané elektrické signály ukázaly, že mozková aktivita se měnila s dýcháním. Tato aktivita se objevovala v oblastech mozku, kde jsou zpracovávány emoce, paměť a čichové podněty.

Tento objev přivedl vědce k tomu, aby si položili otázku, zda-li by bylo možné poznávací funkce, jež typicky souvisí s těmito uvedenými oblastmi mozku – zejména zpracováním strachu a pamětí – ovlivnit také dýcháním.

Amygdala je silně spojená s emocionálním zpracováním podnětů, a to zejména s emocemi souvisejícími se strachem. Takže vědci požádali 60 lidí, aby v laboratorním prostředí dělali rychlé úsudky na základě emocionálních výrazů tváří, zatímco zaznamenávali jejich dýchání. Těmto lidem byly předloženy obrázky tváří s výrazem buď strachu, nebo překvapení, přičemž měli určit, co nejrychleji, jak jen mohli, kterou emoci každá tvář vyjadřuje.

Když byly lidem předloženy tváře během nádechu, rychleji rozpoznali, že jsou vystrašené, než když jim byly tyto tváře předloženy během výdechu. To však nebyla pravda u tváří s výrazem překvapení. Tento efekt se snížil, když tito lidé vykonávali stejný úkol, tj. hodnocení tváří, během dýchání přes ústa. Tudíž tento specifický efekt, který vyvolávaly podněty nahánějící strach, se objevoval pouze při dýchání nosem.

V experimentu zaměřeného na hodnocení paměťových funkci – která je spojena s hipokampusem – byly stejným subjektům ukázány na počítačové obrazovce obrázky předmětů a bylo jim řečeno, aby si je zapamatovali. Později byli požádání, aby si tyto předměty vybavili. Výzkumníci zjistili, že vybavování bylo lepší, když se jednalo o obrázky, které subjekty shlédli při nádechu.

Tato zjištění naznačují, že rychlé dýchání může být výhodou, když se někdo ocitne v nebezpečné situaci, řekla Zelanová.

“Pokud jste ve stavu paniky, začnete rychleji dýchat,” řekla Zelanová. „Výsledkem toho je, strávíte proporcionálně více času nadechováním, v porovnání s tím, když jste v klidném stavu. A tudíž, naše vrozená tělesná reakce na strach spočívající v rychlejším dýchání by mohla mít pozitivní vliv na mozkové funkce a vést k rychlejší reakci na nebezpečný podnět z okolí.“

Další potenciální vhled tohoto výzkumu se týká základních mechanizmů meditace nebo soustředěného dýchání. „Když nadechujete, v určitém smyslu sychronizujete mozkové kmitání naskrz celým limbickým systémem.“

Zdroj článku: Rhythm of Breathing Affects Memory and Fear
Překlad: Centrum Oberonic