3 potraviny, kterým byste se měli vyhnout pro lepší duševní zdraví

 

 

Vyhnout se těmto třem potravinám bylo jedním z prvních kroků, jež jsem učinil pro zlepšení svého duševního zdraví. Měl jsem mnohem více energie, zlepšila se mi nálada a snížila úzkost. Pokud jste to ještě neudělali, vřele vám doporučuji, abyste zkusili tyto tři potraviny ze svého jídelníčku vyřadit. Pravděpodobně se zlepší vaše příznaky a zklidní se váš nervový systém, takže další terapie budou ještě účinnější.

Je těžší překonat trauma, pokud jste se nepostarali o svou fyziologii, protože vědci zjistili, že potravinové alergie a přecitlivělost mohou vyvolat širokou škálu emočních a duševních příznaků (110). Problémem některých potravin je, že narušují normální funkci střev a zvyšují střevní propustnost (syndrom propustného střeva). V takovém případě mohou malé částečky potravin unikat do krevního oběhu. Váš imunitní systém tyto částice potravy vnímá jako cizorodé entity a napadá je, což zvyšuje zánět v celém těle a snižuje integritu hematoencefalické bariéry, což může způsobit nebo zhoršit psychické problémy (4-6, 66-67).

Tato problematika je popsána v knize Gut and Psychology Syndrome: Natural Treatment for Autism, ADD/ADHD, Dyslexia, Dyspraxia, Depression, Schizophrenia od Dr. Natasha Campbell-McBride, MD. Pokud náhodou sním některou z těchto tří potravin, doplním ji aktivním uhlím nebo bentonitovým jílem. Aktivní uhlí a bentonitový jíl jsou silné přírodní léčebné prostředky, které dokáží zachytit problematické bílkoviny, toxiny a chemické látky a umožňují jejich odplavení z těla. Všiml jsem si, že když to udělám, necítím se tak špatně a mnohem rychleji se zotavím.

Bez dalších zbytečných průtahů uvádím tři potraviny, kterým se co nejvíce vyhýbám.

 

1. Pšenice

„Citlivost na lepek může být primárně, a někdy i výhradně, neurologickým onemocněním.“
- Dr. Hadjivassiliou, MD, profesor neurologie -

Dodržování bezlepkové diety výrazně zlepšilo mé duševní zdraví (i když jsem neměl žádné závažné zažívací problémy), protože pšenice může přispívat k duševním onemocněním. Před sedmi lety jsem ji zcela vyřadil a během několika týdnů jsem se cítil psychicky mnohem lépe.

Totéž se stalo Mikhaile Petersonové, dceři profesora Jordana Petersona z Torontské univerzity. Po zavedení bezlepkové diety se u ní vytratily deprese, únava, podrážděnost a problémy s pamětí, což jí umožnilo vysadit antidepresiva. Dr. Peterson provedl stejné změny v jídelníčku a dokázal snížit svou medikaci na polovinu. Na video, kde o tom hovoří, se můžete podívat zde.

Bohužel se stále šíří mýtus, že pouze lidé s celiakií se musí vyhýbat potravinám obsahujícím lepek. To zkrátka není pravda. Dr. Kenneth Fine, průkopník ve výzkumu nesnášenlivosti lepku, prokázal, že 1 ze 3 Američanů trpí nesnášenlivostí lepku a že 8 z 10 má geny, které je ke vzniku nesnášenlivosti lepku předurčují (1-3). V této knize se také hovoří o výhodách vyřazení lepku.

Pokud tedy bojujete s kognitivními nebo duševními potížemi, dlužíte sami sobě dodržovat přísnou bezlepkovou dietu po dobu 30 dnů a uvidíte, jak se budete cítit. Je pravděpodobné, že se budete cítit mnohem lépe.

Již více než šedesát let se ve vědecké literatuře objevují zprávy, které spojují citlivost na pšenici a lepek s řadou neurologických a psychiatrických onemocnění (75-81), včetně:

  • Deprese (18-25)
  • Poruchy autistického spektra (30-38)
  • Epilepsie a záchvaty (13-17)
  • Demence a pokles kognitivních funkcí (61-63)
  • Úzkost (9-10)
  • Porucha pozornosti s hyperaktivitou (26-27)
  • Cerebelární ataxie (porucha koordinace končetin) (69-72)
  • Sociální fobie (11)
  • Panická porucha (12)
  • Bipolární porucha (28)
  • Migrény (29)

„Při vyhledávání odborné literatury v databázi PubMed (data 1953-2011) jsme nalezli 162 původních článků, jež spojují psychiatrické a neurologické obtíže s celiakií nebo citlivostí na lepek. Z toho 36 článků týkajících se záchvatových onemocnění, 20 článků týkajících se ataxie a mozkové degenerace, 26 článků týkajících se neuropatie, 20 článků týkajících se schizofrenie, 14 článků týkajících se deprese, 12 článků týkajících se migrény a 10 článků týkajících se úzkostných poruch, poruch pozornosti a hyperaktivity, autismu, roztroušené sklerózy, myastenie gravis, myopatie a léze bílé hmoty.“

Výzkumy naštěstí ukazují, že pokud lidé s těmito neurologickými a psychiatrickými poruchami dodržují bezlepkovou dietu, dochází ke zmírnění jejich příznaků. Mnohdy dokonce dochází k úplnému odstranění příznaků.

V jedné studii dodržovali bezlepkovou dietu pacienti s depresí, jež neměli zažívací problémy. Během 2 až 3 měsíců u nich došlo k ústupu depresivních příznaků (68). Vědci také zjistili, že bezlepková dieta zlepšuje depresi a snižuje problémy s chováním díky zvýšení hladiny l-tryptofanu - prekurzoru neurotransmiteru serotoninu (64). Jiná studie zjistila významné zvýšení hladiny serotoninu a dopaminu v důsledku odstranění lepku (65).

Je zřejmé, že lepek není spojen jen s celiakií a zažívacími problémy, a vyřazení pšenice je jedním z prvních dietních kroků, jenž doporučuji lidem, kteří se snaží překonat problémy s duševním zdravím. Chápu, že je těžké ho úplně vyřadit, ale stojí za to to zkusit, protože to může být vše, co potřebujete.

„Bezlepková dieta, ačkoli je obtížné ji udržet (zejména pro ty, kteří ji nejvíce potřebují), by mohla zlepšit duševní zdraví mnoha lidí a pro jiné by mohla být úplným lékem.“
- Dr. Paola Bressan -

Kromě vyhýbání se pšenici byste se měli vyhýbat také potravinám, které obsahují ječmen, žito a špaldu, protože ty také obsahují lepek. Často ho zahrnují omáčky, koření a polévky, takže byste se měli vyhýbat téměř všem průmyslově zpracovaným potravinám. Lepek mohou dokonce obsahovat i některé léky.

Jak je popsáno v knize GAPS dieta, bakterie v našich střevech mohou určit, do jaké míry jsme citliví na lepek (73). Měli byste se také snažit zvýšit počet dobrých bakterií ve střevech.

A jak jsem se již zmínil, užívám aktivní uhlí nebo bentonitový jíl vždy, když náhodou zkonzumuji pšenici, a minimalizuje to negativní účinky.

 

2. Mléko

„Mléko a vše, co pochází z mléka, zvyšuje melancholii.“

- Robert Burton, Anatomie melancholie -

Mnoho lidí po dovršení dětského věku ztrácí enzym laktázu, jenž je potřebný k trávení mléka. A mnoho lidí, kteří trpí problémy s mozkem a duševním zdravím, jsou na mléko alergičtí nebo citliví.

Alergii nebo citlivost mají lidé na dvě hlavní složky mléka - laktózu a kasein. Kasein je mléčná bílkovina. Laktóza je mléčný cukr. Stejně jako lepek mohou laktóza i kasein přispívat k zánětům v těle a mozku, což přispívá k duševním onemocněním.

Bílkoviny a cukry v mléce mohou způsobovat záněty a přispívat k duševním onemocněním. Výzkumy ukazují, že lidé s neuropsychiatrickými poruchami - včetně schizofrenie, bipolární poruchy, deprese, úzkosti a autismu - mají často výrazně zvýšenou imunitní reakci na kasein v mléce, což koresponduje se závažností jejich duševních příznaků. A jejich příznaky se mohou „podstatně zlepšit nebo dokonce zcela vyléčit“ při bezmléčné dietě (82-83, 85-91).

Je zajímavé, že bylo prokázáno, že kasein snižuje vstřebávání cysteinu o 64 % (92). Cystein je důležitá aminokyselina pro duševní zdraví. Hraje důležitou roli při tvorbě glutathionu, hlavního antioxidantu vašeho těla, který chrání organismus před oxidačním stresem. A lidé s psychickými problémy mají často vysokou hladinu oxidačního stresu (93-94). Mléko tedy může nepřímo snižovat hladinu glutathionu a zvyšovat oxidační stres tím, že brání vstupu aminokyseliny cysteinu do buněk (92). Možná právě proto je pro mnoho lidí prospěšné doplňovat n-acetyl-cystein (NAC).

Další kritickou živinou pro duševní zdraví je folát a bylo prokázáno, že mléko snižuje transport folátu do mozku (95). Je to logické vzhledem k tomu, že foláty hrají klíčovou roli v metylaci, a další výzkumy zjistily, že kasein také snižuje metylaci DNA o 43 % (96). V neposlední řadě vědci také zjistili, že vysoké množství laktózy ve střevech může narušit metabolismus tryptofanu a hladinu serotoninu. Došli k závěru, že při vzniku deprese může hrát roli špatné vstřebávání laktózy (84).

Z toho všeho vyplývá, že mléčné výrobky působí na každého jinak. Proto byste mohli zkusit na 30 dní vyřadit všechny běžné potraviny na bázi mléka včetně zmrzliny, sýrů a jogurtů. Pak je zkuste znovu přidat a zkoumejte, jak se cítíte.

Je důležité si uvědomit, že mléko v obchodě s potravinami je obvykle zpracované, homogenizované a pasterizované s narušenými tuky a denaturovanými bílkovinami. Nelze ho považovat za plnohodnotnou potravinu a myslím, že by se mu měl každý vyhnout. Je důležité případně konzumovat živé plnotučné mléčné výrobky v bio kvalitě, protože jsou zdravou plnohodnotnou potravinou a spousta lidí je v pohodě snáší.

Na závěr vám předkládám názor doktora Daniela Kalishe na mléčné výrobky. Je to autor knihy The Kalish Method: Healing the Body, Mapping the Mind:

„Lidé se subklinickou nesnášenlivostí lepku se musí vyhýbat pasterizovaným výrobkům z kravského mléka. Jak se klky na střevní sliznici hojí po bezlepkové dietě, většina jedinců bude schopna za devět měsíců až rok opět tolerovat syrové nebo nepasterizované mléčné výrobky. U ostatních lidí se objeví více či méně trvalá citlivost na mléčné výrobky. V prvních dvou měsících vyřazení lepku je však bezpodmínečně nutné vyhnout se všem mléčným mléčným výrobkům, protože ty způsobují zánět střevní sliznice stejně jako lepek a brání uzdravení.“
- Dr. Daniel Kalish -

 

3. Rostlinný olej

„Zvýšenou míru výskytu těžkých depresí od roku 1913 lze vysvětlit prudkým nárůstem míry výskytu omega-6 PUFA ve stravě.“
- Dr. Michael Maes -

Poslední potravinou, jež byste se měli vyhnout nebo ji výrazně omezit, je rafinovaný rostlinný olej, včetně sójového, kukuřičného, světlicového, slunečnicového a řepkového. Jsou vysoce nestabilní a velmi snadno oxidují. Stejně jako lepek jsou rostlinné oleje všude a je těžké se jim vyhnout, protože jsou součástí naprosté většiny průmyslově zpracovaných potravin.

Tyto oleje jsou také složeny převážně z omega-6 mastných kyselin. To představuje problém, protože většina lidí dnes konzumuje příliš mnoho omega-6 mastných kyselin a málo omega-3 mastných kyselin. Omega-6 nenasycené mastné kyseliny zvyšují zánět, zatímco omega-3 nenasycené mastné kyseliny zánět snižují.

Mezinárodní panel odborníků na problematiku lipidů uvádí, že ideální poměr omega-6 a omega-3 ve stravě je přibližně 1:1. Avšak stejní odborníci odhadují, že současný poměr, který dnes lidé konzumují, je přibližně 20:1 (97-101).

Jak jsem již uvedl dříve, omega-3 mastné kyseliny mohou pomoci při prevenci a léčbě duševních poruch. Bohužel jsou v naší potravě převálcovány zánětlivými omega-6 mastnými kyselinami. Tím pádem je klíčové vyhýbat se rostlinným olejům a pravidelně užívat třeba krilový olej a konzumovat volně žijícího lososa.

Dr. Raymond Peat, PhD, říká, že náhlý nárůst rostlinných olejů v našich potravinách po druhé světové válce způsobil mnoho změn v našem duševním zdraví:

„V roce 1980 experimentátoři prokázali, že mláďata potkanů krmená mlékem obsahujícím sójový olej začlenila tento olej přímo do svých mozkových buněk a v důsledku toho měla strukturálně abnormální mozkové buňky.“

Studie také zjistily velmi silnou souvislost mezi konzumací rostlinného oleje a násilným chováním, včetně vražd (109). Tento graf ukazuje údaje z jedné studie, která se zabývala příjmem omega-6 a počtem vražd v pěti zemích.


Dr. Stephan Guyenet, autor knihy The Hungry Brain: Outsmarting the Instincts That Make Us Overeat, se touto problematikou podrobněji zabývá zde.

A nejde jen o násilné chování. Existuje významná korelace mezi závažností deprese a poměrem omega-6 a omega-3 mastných kyselin. Mnozí vědci doporučují pokusit se léčit depresi snížením tohoto poměru pomocí doplňků omega-3 (106).

Jiní vědci zjistili významně nižší hladinu omega-3 mastných kyselin v krvi pacientů s depresí, a to z důvodu vyššího příjmu omega-6 mastných kyselin (107). Příliš mnoho omega-6 mastných kyselin je také spojováno se zvýšením hladiny kortizolu, hlavního stresového hormonu v těle (102-104). Zvýšená hladina homocysteinu, známého rizikového faktoru pro psychické problémy, byla také spojena s nadbytkem omega-6 mastných kyselin (108).

Pokud máte zájem dozvědět se více o škodlivých zdravotních účincích rafinovaných rostlinných olejů, doporučuji přečíst si knihu Perfect Health Diet od Paula Jamineta a Shou-Ching Jamineta.

 

Další možné potravinové intolerance

Uvědomte si, že můžete být citliví nebo intolerantní na jiné zdánlivě zdravé potraviny, a pokud ano, měli byste se jim pro zachování dobrého duševního zdraví vyhnout.

Někdy mají lidé intoleranci na vejce a ta může přispívat k příznakům duševního onemocnění. Vejce jsou neuvěřitelně výživná a zdravá potravina, ale já osobně mám intoleranci na bílky, takže bílky vyřazuji a jím jen žloutky. Není to ale nic hrozného, protože žloutky jsou stejně nejzdravější částí vejce.

Původně jsem na to ale přišel tak, že jsem držel vylučovací dietu. Vyloučíte všechny možné potravinové alergeny a pak je jeden po druhém přidáváte zpět a sledujete, zda se u vás objeví negativní reakce.

Mezi nejčastější potravinové alergeny, jež by mohly ovlivnit vaše duševní zdraví, patří např:

  • Vejce
  • Sója
  • Kukuřice
  • Zelenina (lilkovitá např. brambory, rajčata, papriky atd.)
  • Arašídy
  • Stromové ořechy (vlašské ořechy, mandle, piniové oříšky, para ořechy a pekanové ořechy)
  • Droždí
  • Ryby
  • Korýši a měkkýši
  • Siřičitany

Pokud se potýkáte s psychickými problémy, měli byste je všechny vyřadit alespoň na 2 týdny. Pak je postupně přidávejte zpět a uvidíte, jak se budete cítit. Každou potravinu jezte často v průběhu tří dnů a sledujte svou reakci na každou z nich. Někdy se negativní příznaky mohou objevit o několik dní později.

 

Závěr

Úloha jídla při vzniku duševních poruch je bohužel tradičními psychiatry a některými psychology často přehlížena. Nemají téměř žádné vzdělání v oblasti výživy a málokdy berou v úvahu potravinové intolerance jako možnou příčinu příznaků duševního zdraví. Místo toho jednoduše předepisují psychiatrické léky, což může vést k horšímu stavu střev, dalším příznakům a většímu množství léků.

Pokud však vaše duševní zdraví selhává, zkuste vyřadit lepek, mléčné výrobky a rafinované rostlinné oleje a pozorujte na sobě účinky. Možná budete překvapeni, o kolik lépe se budete cítit.

Prosím, podělte se o tento příspěvek s kýmkoli, komu by mohl být užitečný. Šiřme informace o tom, že existuje souvislost mezi výživou a duševním zdravím!

 

 

Zdroj článku: 3 Foods You Should Avoid for Better Mental Health

Překlad a úprava: Centrum Oberonic (redakčně upraveno)

M.V.

Reference:

(1) http://www.sciencedaily.com/releases/2006/10/061010022602.htm

(2) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3184556/

(3) http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/apt.12809/full

(4) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12366374

(5) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19014325

(6) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1808742/

(7) https://www.eurekalert.org/pub_releases/2016-10/sh-nsl101016.php

(8) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24275240

(9) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11346203/

(10) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20533598/

(11) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18365905/

(12) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12217453

(13) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15489401/

(14) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9548226/

(15) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17122729/

(16) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7842435/

(17) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19244266/

(18) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14716525/

(19) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12217453

(20) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14716525/

(21) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17030405/

(22) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20545470/

(23) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10086676/

(24) http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/apt.12730/abstract

(25) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24689456

(26) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3184556/

(27) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17085630/

(28) http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1399-5618.2011.00894.x/full

(29) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmhttps://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12650798/d/12650798/

(30) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19564647

(31) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19581261/

(32) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19027584/

(33) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20683204/

(34) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15526989/

(35) https://www.ncbi.nlm.niht

(36) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20406576

(37) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19664354

(38) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8930054

(39) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16423158/

(40) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/13707687/

(41) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/5820122/

(42) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/4739849/

(43) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1246624/

(44) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/567316/

(45) https://wwhttps://www.n

(46) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/707651/

(47) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/3524724/

(48) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7270725/

(49) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19494248/

(50) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20471632/

(51) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20884755/

(52) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19748229/

(53) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/6192458/

(54) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19748229

(55) https://goo.gl/CBo7bX

(56) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19748229

(57) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22535227

(58) http://http//onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1600-0447.1966.tb01920.x/abstract

(59) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19494248

(60) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/6609726

(61) https://www.sciencedaily.com/releases/2006/10/061010022602.htm

(62) http://jamanetwork.com/journals/jamaneurology/fullarticle/792544

(63) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17030661

(64) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15774013/

(65) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/6192458/

(66) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21248165

(67) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23639523

(68) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10086676

(69) http://brain.oxfordjournals.org/content/126/3/685.short

(70) http://brain.oxfordjournals.org/content/124/5/1013.full

(71) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18787912

(72) http://jnnp.bmj.com/content/74/9/1221.full

(73) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24483336

(74) http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fnhum.2016.00130/full

(75) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4517012/

(76) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3944951/

(77) http://jnnp.bmj.com/content/72/5/560.full

(78) https://www.hindawi.com/journals/grp/2014/293206/

(79) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/5900428/

(80) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3641836/

(81) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3641836/

(82) http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fnhum.2016.00130/full

(83) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20071146

(84) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9824144

(85) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24313887

(86) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24313887

(87) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20071146

(88) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21176030

(89) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20406576

(90) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20071146

(91) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22801085

(92) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25018147

(93) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16410648

(94) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22542447

(95) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2715943/

(96) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25018147

(97) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10511332/

(98) hhttps://goo.gl/ChjWh4tps://goo.gl/ChjWh4

(99) http://www.nutrasource.ca/files/omega_3_chronic_nov2006.pdf

(100) https://ods.od.nih.gov/pubs/conferences/w6w3_abstracts.html

(101) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/14579680/

(102) http://www.ncbhttp

(103) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12442909

(104) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3081099/

(105) http://bjp.rcpsych.org/content/186/4/275

(106) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8729112/

(107) http://ajcn.nutrition.org/content/62/1/1.abstract

(108) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15041026/

(109) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15736917

(110) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7225473

Přístroj Heart Vision® na měření funkčního stavu organismu na principu pokrokové analýzy variability srdeční frekvence (HRV).

Nejlepší metoda pro detekci akutního a chronického stresu i psycho-emocionálního stavu.