Mohl by chlad kompenzovat nedostatek vitaminu D?

Imunomodulační účinky expozice chladu prostřednictvím emise biofotonů v mitochondriích

Jak mohou populace žijící v extrémních zeměpisných šířkách přežít dlouhé tmavé zimní noci bez dostatečného množství vitaminu D pro podporu imunitních funkcí? Klíčem může být vystavení chladu. Tento snímek polární záře byl pořízen na Islandu v prosinci 2022, kde může být produkce biofotonů mitochondriemi během vystavení chladu dostatečná k aktivaci syntézy vitaminu D, jenž není v krvi nikdy detekován.

Přehled:

• Lidské populace žijící v extrémních zeměpisných šířkách mají nedostatek vitaminu D, který zajišťuje dobré zdraví a imunitní funkce.

• Vystavení chladu, které se shoduje s nadirem sezónního vitaminu D v krevním séru, by mohlo být kompenzováno stimulací mitochondriální produkce ultrafialového záření uvnitř buňky, čímž se aktivuje produkce vitaminu D v hnědých tukových buňkách.
• Vitamin D syntetizovaný z vnitřního biofotonového světla by mohl být detekován v testech krevního séra ve stejném rozsahu, jako je vždy detekován vitamin D syntetizovaný ze slunečního záření z kůže. Biofotonový vitamin D z expozice chladu by tedy mohl dodávat dostatečné množství pro funkci imunitního systému, a to i přes nedostatek koncentrace vitaminu D v krevním séru.
• Pokud expozice chladu kompenzuje vitamin D jak modulací imunitních funkcí, tak stimulací biofotonového vitaminu D, mohlo by to vysvětlovat dlouhý a zdravý život severských populací, a to i v době nedostatku slunečního záření.

Autoimunitní poruchy mají původ v nedostatku vitaminu D

Mnoho autoimunitních poruch, včetně diabetu 1. typu, roztroušené sklerózy, Crohnovy choroby, alergie, astmatu (Mailhot & White 2020) a Parkinsonovy choroby, je spojeno s nedostatkem vitaminu D v dětství, kdy se imunitní systém vyvíjí nejrychleji. Například v článku Re-ordering Autoimmune Disorders jsem popsal dlouhodobou studii finských matek a jejich dětí, která prokázala, že suplementace vitaminem D během těhotenství a prvního roku kojeneckého věku byla spojena s významně sníženým výskytem diabetu 1. typu v průběhu života, dokonce až o dvacet let později (Hyppönen et al. 2001).

Studie vztahující stav vitaminu D k autoimunitním onemocněním mohou být matoucí, protože opomíjejí skutečnost, že aberantní (nesprávný) vývoj imunitního systému v prvním roce života může vést ke zvýšeným rizikovým faktorům, které se projeví až později. To znamená, že studie, jež neprokázaly přesvědčivou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D v séru a vznikem autoimunitních poruch, nedokážou vyloučit, že jeho nedostatek v raném věku vedl k imunologickým poruchám, které se projeví až o několik let později, a to i po úpravě stavu vitaminu D.

V článku Can Ice Bath Prevent Illness? jsem psal o vztahu mezi stavem vitaminu D a funkcí imunitního systému. Lékaři nyní chápou, že nízká hladina vitaminu D způsobí, že tělo je zranitelnější vůči infekcím, což je důvod, proč sezóna nachlazení a chřipek přichází v pozdních zimních měsících (Juzeniene et al. 2010).

Přehlíží se však, že novorozenci se rodí bez vyzrálého imunitního systému. Místo toho se spoléhají na imunoglobuliny a další imunoregulační markery z mateřského mléka, které je chrání před infekcí (Rio-Aige et al. 2021). Složení mateřského mléka navíc reaguje na měnící se potřeby kojence. V laboratoři například vědci naměřili ve srovnání s kontrolními skupinami zvýšené množství bílých krvinek v mateřském mléce odebraném matkám kojenců, kteří byli hospitalizováni kvůli horečce (Riskin et al. 2012).

Během tohoto prvního kritického roku vývoje imunitního systému hraje vitamin D zásadní roli ve vývoji vrozeného a adaptivního imunitního systému, která je stále málo známá. Jeho nedostatečnost nebo nedostatek v kojeneckém věku je spojen s nesčetnými nepříznivými zdravotními následky v pozdějším věku, včetně nepravidelností kostního metabolismu, rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, autoimunitních stavů a infekcí (Patel 2018). Nejjednodušším lékem na nedostatek vitaminu D je suplementace vitaminem D + K2 a následně zvýšená expozice slunečnímu nebo umělému ultrafialovému záření. V případě autoimunitních onemocnění však ani doplňky stravy, ani sluneční záření nedokážou napravit narušený vývoj imunitního systému, který se datuje při nedostatku v raném dětství.

Právě v těchto případech může být rozhodující léčba chladem.

Vystavení chladu kompenzuje nedostatek slunečního svitu

Populace v extrémních zeměpisných šířkách (např. v severní Evropě) žijí několik měsíců v roce bez dostatečného slunečního záření, které by stimulovalo tvorbu vitaminu D v kůži z prekurzorů cholesterolu. Ačkoliv určitou kompenzaci lze získat ze zdrojů stravy, jako jsou tučné ryby (např. olej z tresčích jater), nedostatek vitaminu D je u těchto populací žijících v chladném počasí běžný a pravděpodobně trvá již desítky tisíc let.

Když vezmeme v úvahu selekční tlaky vyvíjené na populace v extrémních zeměpisných šířkách, kde musí být nedostatek vitaminu D z nedostatku slunečního svitu během pozdní zimy běžný, mohli bychom se domnívat, že lidský imunitní systém nemůže za takovýchto nepříznivých podmínek přežívat. Ano, přetrvávání zdravých lidských populací i na sever od polárního kruhu naznačuje, že nějaký kompenzační mechanismus musí umožňovat fungování imunitního systému i při nedostatku slunečního svitu a zdrojů vitaminu D ve stravě.

Vzhledem k časovému souběhu dlouhých tmavých nocí a nízkých teplot má smysl zkoumat, zda vystavení chladu může kompenzovat nedostatek vitaminu D. Ačkoli mechanismy zůstávají záhadné, pravděpodobně existují dva:

• Přímá modulace imunitních funkcí v důsledku vystavení chladu.
• Nepřímé působení infračerveného a ultrafialového světla (tzv. biofotonů -- Paolis et al. 2024), jež vzniká aktivací mitochondrií uvnitř buněk.

Tento nepřímý účinek prostřednictvím produkce vnitřního světla aktivními mitochondriemi je nejzáhadnější z obou mechanismů. Ačkoli se produkované vlnové délky liší, zdá se, že platí, že čím větší je aktivita mitochondrií, tím větší je produkce biofotonů. Například před deseti lety japonští vědci naměřili zvýšenou aktivitu biofotonů v reakci na protein teplotního šoku ve fazolích (Kobayashi et al. 2014). Pokrok v detekci biofotonů od té doby umožnil sofistikovanější experimenty (Mould et al. 2024), ale úloha biofotonů ve funkci imunitního systému musí být teprve prozkoumána.

Třeba ještě zjistíme, že stimulace mitochondrií působením chladu produkuje dostatečné množství ultrafialového světla uvnitř buněk k přeměně prekurzorů cholesterolu na vitamin D. Tyto cesty jsou pravděpodobně přímočaré, vzhledem k tomu, že syntéza vitaminu D je již dobře popsána. Například když je molekula cholesterolu zvaná 7-dehydrocholesterol (2, 7-DHC) absorbována ultrafialovým světlem, krátká vlnová délka (~310 nm) způsobí přerušení chemických vazeb, které přemění cholesterol na biologicky neaktivní formu zvanou provitamin D3, jež se nakonec přemění na aktivní D3. Reakce je chápána jako zcela fotochemická, bez enzymatické modulace, takže jakákoli produkce biofotonů ve správné vlnové délce, která ozáří 2, 7-DHC, zahájí případnou přeměnu na D3.

Navíc se tento D3 nemusí nikdy dostat do krevního oběhu a může být detekovatelný v krvi, vzhledem k tomu, že je syntetizován vnitřním světlem, nikoli výhradně v kožních buňkách. To znamená, že když je D3 syntetizován výhradně v kůži, musí být krví transportován do všech ostatních buněk v těle, které jsou pro něj receptivní (vnímavé) - především do kostní dřeně, kde se syntetizují buňky imunitního systému. Pokud je však UV záření, jež iniciuje tvorbu vitaminu D, vyzařováno z mitochondrií v celém těle, může být transport krevním řečištěm minimální.

Biofotony ultrafialové vlnové délky produkované mitochondriemi během vystavení chladu by mohly iniciovat produkci vitaminu D v celém těle, která není detekována v krevním řečišti. Populace v extrémních zeměpisných šířkách, o nichž se dříve předpokládalo, že mají nedostatek vitaminu D, by tak mohly zůstat zdraví díky využití biofotonového vitaminu D namísto vitaminu D syntetizovaného ze slunečního záření.

Například v článku Ice Baths for Mitochondrial Therapy jsem psal o vztahu mezi vystavením chladu a aktivitou mitochondrií v hnědém tuku (neboli hnědé tukové tkáni). Protože vitamin D je rozpustný v tucích, je možné, že vitamin D syntetizovaný mitochondriální činností v hnědých tukových buňkách se tam ukládá, dokud není potřeba v kostní dřeni nebo jinde v těle. Bez nutnosti transportu vitaminu D z kůže do tukových buněk k uložení je možné, že vitamin D syntetizovaný v hnědém tuku není běžnou analýzou krevního séra detekován. Populace žijící v extrémních zeměpisných šířkách v zimním období, u nichž byla naměřena nedostatečná koncentrace vitaminu D v krevním séru, tak mohou mít přesto dostatek vitaminu D uloženého mimo krevní řečiště a dostupného v době, když ho imunitní systém nejvíce potřebuje.

Léčba autoimunitního onemocnění pomocí chladu

V článku Multiple Sclerosis Relief jsem poukázal na to, že léčba chladem je účinnější než kterýkoli z více než desítky léků schválených FDA pro léčbu příznaků roztroušené sklerózy (RS). V dalším článku Cold Plunge Therapy for MS jsem navíc zdokumentoval úžasné uzdravení bývalého příslušníka Navy SEAL Justina Hoaglanda, jenž se po absolvování programu pravidelného používání ledových koupelí dostal z invalidního vozíku až k běhu v silničních závodech.

V době, kdy jsem psal tyto články, jsem předpokládal, že hlavní mechanismus, kterým ponořování do chladu zmírňuje příznaky RS, souvisí s prevencí nebo zvrácením tvorby plaků (tj. sklerózy), které způsobují demyelinizaci nervů vedoucí k RS. Stále si myslím, že je to důležitý faktor. Nyní se však také domnívám, že biofotony vznikající při termogenezi chladem v hnědém tuku jsou zodpovědné za syntézu vitaminu D, jenž modifikuje funkci imunitního systému a pomáhá tak napravovat autoimunitní nepravidelnosti, které stojí u zrodu RS.

Podobně jsem v článku Reordering Autoimmune Disorders již dříve napsal, že ledové koupele jsou účinné při léčbě revmatoidní artritidy, protože snižují zánět, z něhož bolesti při artritidě pocházejí. Stále si myslím, že je to tak. Nyní se však také domnívám, že biofotonický vitamin D musí modulovat imunitní funkce, aby částečně napravil základní původ onemocnění.

V dalším článku Cold Connection to Hashimoto's dokumentuji, že hnědý tuk reguluje funkci štítné žlázy tak, že aktivace hnědého tuku prostřednictvím ledové koupele napraví poruchy štítné žlázy. S tím stále souhlasím. Nicméně nyní se domnívám, že biofotonový vitamin D pravděpodobně hraje roli při nápravě poruch imunitního systému všech typů, včetně Hashimotovy choroby.

Rovněž jsem již dříve napsal, že hlavním mechanismem, díky němuž může terapie ponořením do chladu zmírnit příznaky Parkinsonovy choroby, je masivní endogenní zvýšení dopaminu, které z toho vyplývá. To mi stále dává smysl. Ale co když produkce biofotonového vitaminu D také modifikuje progresi Parkinsonovy choroby tím, že dodává vitamin D imunitnímu systému způsobem, který koriguje autoimunitní poruchy?

Když jsem se dozvěděl více o imunomodulačních účincích působení chladu, vzorec, podle kterého všechny tyto zdánlivě jedinečné autoimunitní poruchy reagují na terapii chladem, mi naznačuje, že musí existovat nějaký společný základní mechanismus, jenž tyto úspěchy vysvětluje. Vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že každá z těchto poruch imunitních funkcí má původ v nedostatku vitaminu D, který se vyskytl během klíčového vývoje imunitního systému, jež probíhá během prvního roku života, pak je logické, že biofotonem stimulovaná syntéza vitaminu D může být přínosným, společným základním mechanismem, který modifikuje každé z těchto onemocnění.

Pokud není otužování Vaše cesta, nebo se zatím zdráháte, či jste imunokompromitovaní a/nebo chronicky, zejména autoimunitně nemocní, můžete profitovat ze suplementace vitaminu D3, za předpokladu, že je doplněný vitaminem K2 a dostatečným příjmem hořčíku. Někdy může být třeba ohlídat si i vitamin A.

Zdroj článku: Could Cold Compensate for Vitamin D Insufficiency?

Překlad a úprava: Centrum Oberonic (redakčně upraveno)

M.V.