Ozon obecně

Ozón (O3) je přírodní plyn a přirozeně se vyskytuje ve stratosféře ve výšce 25-35 km nad hladinou moře, kde tvoří tzv. ozonovou vrstvu, která chrání Zemi před dopadem ultrafialového záření. Vzduch, který běžně dýcháme obsahuje kyslík ve stabilní formě O2 (dva atomy kyslíku), ozon O3 obsahuje tři atomy kyslíku, tedy o jeden atom kyslíku více, proto se ozon někdy nazývá aktivní kyslík. Ozon se v přírodě přirozeně vyskytuje v horských oblastech, u moře nebo ve vzduchu při letní bouřce po které můžeme cítit jeho charakteristickou vůni. Ozon se využívá v mnoha různých oborech lidské činnosti, např. při úpravě vody (pitné, užitkové, odpadní, atd.), úpravě vzduchu (odstranění zápachu, dezinfekce, atd.), v potravinářském, textilním průmyslu a dalších. Ozon je mnoha mezinárodními organizacemi uznán bezpečným při zpracování potravin (masa, zeleniny, ovoce, atd.), je povolen také při ošetřování povrchu ekologicky pěstovaných potravin (biopotravin). Je potvrzeno, že ozon likviduje E. Coli v pitné vodě i ve vzduchu.

Vznik a výskyt ozonu

Jak a kde vzniká ozon?

Vznik ozonu je podmíněn existencí volného atomu kyslíku, který lze získat rozštěpením stabilní dvouatomové kyslíkové molekuly. Toho lze dosáhnout dodáním dostatečného množství energie například ultrafialovým slunečním zářením nebo vysokonapěťovými výboji při bouřce. Po rozštěpení molekuly O2 dochází následně k rekombinačnímu procesu, kdy se volné atomy kyslíku seskupují zpět do dvouatomové kyslíkové molekuly, přičemž některé atomy se seskupí do volné vazby o třech atomech kyslíku. Tato molekula byla pojmenována ozon. Molekula ozonu O3 je nestabilní a po určité době se rozpadá na molekulu O2 a atom O. Samotný kyslíkový atom je velmi reaktivní. Díky této nestabilitě je ozón velmi silné oxidační činidlo.

V přírodě ozon vzniká:

- v atmosféře při bouřce vysokým napětím a výboji (blesky)

- slunečním zářením, zejména ultrafialovým

- fotochemicky za současného působení smogu a záření

Technicky lze ozon vyrobit:

- vysokonapěťovými výboji ve vzduchu nebo v kyslíku

- ultrafialovými výbojkami (horské slunce

- pomocí plazmy


Fyzikální a chemické vlastnosti ozonu

- je složen ze tří atomů kyslíku, jeho chemická značka je O3

- v plynné podobě je bezbarvý, ve vyšší hustotě má modravou barvu

- v tekuté podobě má tmavě modrou až černou barvu

- v pevném skupenství je modrý až fialový

- bod tání: 80 K.

- bod varu: 161 K.

- má typickou "elektrickou" vůni, která je patrná již při koncentracích 0.012 PPM

- je vysoce nestabilní a není možné ho skladovat, je třeba jej vyrábět na místě dle potřeby


Rozpustnost ozonu

Ozon je rozpustný ve vodě. Jeho rozpustnost je ovlivněna teplotou, tlakem a úrovní znečištění vody.

Optické vlastnosti ozonu

Ozon vykazuje v oblasti ultrafialového záření absorpci na vlnové délce 255.3 nm. Díky této vlastnosti je život na Zemi chráněn před zničujícím zářením.


Ozon je účinný v boji s viry, bakteriemi, plísněmi i parazity

Ozon je schopen likvidovat většinu známých bakterií, virů, parazitů i plísní. Z těchto důvodů je ideálním dezinfekčním prostředkem. Pro tyto své schopnosti a zdravotní nezávadnost je oblíben zejména v potravinářském průmyslu při zpracování potravin a nápojů.

Účinky ozonu na lidský organizmus

V nízkých koncentracích (méně než 0.05 ppm), má ozon příjemnou vůni. Tato koncentrace odpovídá koncentraci vyskytující se v ovzduší po letní bouřce. Typické koncentrace (v přírodě) dosahují 0.03 ppm.

- koncentrace pro trvalé 24 hod. působení ( o.s.h.a. ) 0.05 ppm

- pro 8 hod. působení je to 0.1 ppm ( o.s.h.a. )

- pro krátkodobé působení je to 0.3 ppm ( o.s.h.a. )

Ozon je účinný jako dezinfekční a sterilizační činidlo v koncentracích od 35% do 50% koncentrace pro trvalé 24 hodinové působení (specifikace dle o.s.h.a. ). Dlouhodobější vystavení vysokým koncentracím (nad 100 ppm), způsobuje bolesti hlavy a nevolnost. První pomoc při těchto příznacích spočívá v odvedení zasaženého z oblasti s vysokou koncentrací ozonu, kde symptomy samy odezní. Ve světě hojně využívané alternativní léčebné postupy, při kterých se aplikuje ozon se nazývají Ozonoterapie. V lékařské praxi se využívá vlastností ozonu k léčbě poruch prokrvení, virových, antibakteriálních a mykotických onemocnění, k aktivaci imunitního systému. Moderní transfúzní stanice využívají ozon ke sterilizaci krevních konzerv, jako dokonalý nástroj proti přenosu viru hepatitidy a HIV.

Aplikace ozonu v kosmetice a dermatologii

Naše pleť je zrcadlem stavu našeho těla. Je samozřejmé, že si každý přeje, aby jeho pleť zůstala pokud možno co nejdéle mladá, atraktivní a udržovaná. Naše pleť má podivuhodnou vlastnost se pravidelně obnovovat. K tomuto procesu ale potřebuje dostatek energie a energie neexistuje bez kyslíku. Pouze když máme dostatek kyslíku, mohou být živiny a vitální látky v pleti přeměněny na energii. Ačkoliv vaše pleť samostatně dýchá, již ve věku kolem 30 let se ukazují první příznaky nedostatku kyslíku – pleť vypadá unaveně, povadle, tvoří se první vrásky, a to z důvodu nedostatečné obnovy buněk = nedostatku kyslíku v pokožce. Oxidací likviduje nežádoucí chemikálie na pokožce, vysokomolekulární sloučeniny, jedovaté aromatické látky, fenoly atd. Detoxikační schopností likviduje karcinogeny. Silný dezodorizační efekt způsobuje rozrušení zapáchajících látek, a tím redukci zápachu. Vysoká rozpustnost ozonu v tekutinách a krátký poločas rozpadu umožňuje vysoké sycení pokožky kyslíkem. Baktericidní, virucidní a antimykotické vlastnosti se využívají k dezinfekci a hlubokému čistění pleti. Aplikace ozonového krému zajišťuje periferní prokrvení pokožky, lepší zásobení kyslíkem, a tím i dokonalou výživu buněk.

Ozonoterapie

Ozonoterapie je společné označení pro více způsobů alternativních léčebných postupů, při kterých je aplikován ozon (tříatomová molekula kyslíku - O3) se širokým spektrem působení.

Z historie

První známé využití ozonu k léčebným účelům bylo zaznamenáno již v roce 1880. Od této doby bylo vyvinuto mnoho metod využívajících ozon k léčbě mnoha různých onemocnění. Už v roce 1902 byla popsána léčba černého kašle, cukrovky, chudokrevnosti, chřipky a akutních zápalů. Dnes je v Německu 4 000 klinik, které používají ozon k léčbě. V Itálii se aplikace ozonu vyučuje jako jeden z předmětů na lékařských fakultách. Tato metoda je uznávána také v USA, Kanadě, Rusku, Kubě a Malajsii.

Princip působení ozonu v organismu

Z všeobecného hlediska plyny volně prostupují přímo přes buněčné membrány dovnitř buněk. Ozon (O3) proniká do buněk rychleji než kyslík (O2). Ozon se po proniknutí do buněk rozpadá na kyslík a uvolní volnou energii 142 Joulu pro buňku okamžitě použitelnou. Jedná se o velice čistou a silnou energii. Navíc ozon tyto buňky zbaví vnitřních parazitů, které tam nepatří (nitrobuněčně zabydlené viry, bakterie a plísně). Buňka se nadechne, zmobilizuje své síly a slouží nám jak nejlépe umí, to znamená bez poruch a tudíž bez nemocí. Posílí také svoji obranyschopnost. Ozonoterapii lze rozčlenit do několika kategorií podle způsobu, kterým je ozon do těla transportován.

Způsob dodání ozonu do těla:

přímá injektáž (vstřikování), foukání (ofukování) v plynné formě, inhalace (v mlžném oparu), perorálně (ústy) – ozonizovaná voda, kapsle s ozonizovaným olivovým olejem, transdermálně (pokožkou) -baňky, sauna.


(zdroj textu Ozontech, s.r.o.)