Chronický zánět snižuje motivaci redukováním hladiny dopaminu v mozku


Proč se cítíme apatičtí, když se zotavujeme z nemoci? Odpovědí zcela zjevně je, že mírný stupeň chronického zánětu narušuje signální systém v mozku, jež funguje na dopaminu a jež nás motivuje něco dělat.

Uvedené bylo zveřejněno v novinách publikovaných časopisem Nové trendy v kognitivních vědách (Trends in Cognitive Sciences).

Výzkum prováděný na Emorské Univerzitě (Emory Univerzity) objasňuje spojitost mezi sníženým uvolňováním dopaminu v mozku, motivací něco dělat a přítomností zánětlivé reakce v těle. Také zmiňuje, že tímto způsobem se tělo pravděpodobně snaží optimalizovat svůj energetický výdej během výskytu těchto zánětů, přičemž cituje důkazy shromážděné v průběhu této studie.

Autoři také publikovali systém provádění daného experimentu, který byl založen na různých počítačových nástrojích navržených pro testování této teorie.

Základní hypotéza této teorie je, že tělo potřebuje více energie například pro léčení zranění nebo překonání infekce, což obojí doprovází mírný stupeň zánětu. Pro zajištění dostatku energie mozek tedy používá přizpůsobovací techniku, která snižuje přirozené úsilí a motivaci k provádění jiných úkolů, jež by mohly potenciálně odčerpávat energii potřebnou pro léčení. Toto je v podstatě rekalibrace (přenastavení) specializovaných neuronů zajišťujících zpětnou vazbu v motivačním centru mozku, abychom tak u běžných úkolů již nevnímali, že má takový význam je dělat.

Podle nové studie je mechanizmem této rekalibrace vlastně narušení dopaminové dráhy, které zprostředkovává imunitní systém, čímž se uvolňování tohoto dopaminu sníží.

Počítačová technika, kterou vědci zveřejnili, je navržena tak, aby umožňovala experimentální měřitelnost toho, do jaké míry nízký stupeň zánětu ovlivňuje množství energie, kterou má člověk k dispozici, a měřitelnost rozhodnutí něco udělat na základě toho, kolik úsilí si to vyžaduje. To by nám mohlo umožnit lépe pochopit, proč a jak stavy chronického zánětu způsobují nedostatek motivace i při jiných nemocech, a to včetně schizofrenie a deprese.


Andrew Miller, spoluautor studie, říká: „Pokud je naše teorie správná, pak by mohla mít obrovský dopad na léčení případů deprese a ostatních poruch chování, které může zánět podněcovat. Mohlo by to otevřít příležitost pro rozvoj terapií, které se zaměřují na využití energie imunitními buňkami, což by bylo v naší oblasti něco zcela nového.“

Je již známo, že imunitní buňky uvolňují buněčné signální molekuly zvané cytokiny, které ovlivňují fungování neuronů uvolňujících dopamin v oblasti mozku zvané mezolimbický systém. Tato oblast zvyšuje naši schopnost tvrdě pracovat kvůli odměně či satisfakci, kterou nám to přinese.

Nedávno jsem objevil, že imunitní buňky, na rozdíl od jiných buněk, také velmi rády využívají své jedinečné schopnosti přepínat mezi různými metabolickými stavy. To by mohlo ovlivňovat způsoby, jakými jsou cytokiny uvolňovány tak, aby signalizovaly mozku, že má uchovat dostupnou energii pro využití imunitním systémem.

Tato fakta byla základem nové hypotézy, která vše vysvětluje z hlediska evoluční adaptability. V hypotetickém raním prostředí potřeboval imunitní systém, který čelil velkému množství mikrobiologických a predátorských hrozeb, obrovské množství energie. Z tohoto důvodu má svůj vlastní mechanizmus, jak signalizovat ostatním tělesným systémům, skrze dopaminový mezobolický systém, aby omezovaly použití energetických zdrojů během období, kdy organizmus prodělává vážný nebo náhlý stres.

Moderní život je relativně méně náročný a přináší méně problémů. Při menší fyzické aktivitě je mírný stupeň zánětu způsoben hlavně faktory jako je obezita, chronický stres, metabolický syndrom, stárnutí a jiné nemoci spojené se životním stylem. To by mohlo omylem způsobit, že mezolimbické dopaminové neurony produkují méně dopaminu. Nižší hladiny dopaminu následně snižují motivaci k práci tím, že snižují vnímání satisfakce za tuto práci a zároveň zesilují vnímání zapojeného úsilí, které si práce vyžaduje. To nakonec vede k šetření energie pro využití imunitním systémem.

Předchozí studie provedené Andrewem Millerem, jakož i jinými vědci, ukázaly, že vyšší stupeň fungování imunitního systému ve spojitosti s nízkou hladinou dopaminu a sníženou motivací charakterizuje některé případy schizofrenie, deprese a určitá další psychická onemocnění.

Vědci si však nemyslí, že tyto nemoci jsou způsobeny mírným stupněm zánětu, ale že někteří lidé, kteří těmito nemocemi trpí, jsou hypersenzitivní na imunitní cytokiny. Toto by mohlo následně způsobit, že ztrácejí motivaci pro každodenní život.

Vědci v současné době provádějí klinické testy na lidech s depresí, aby tuto teorii otestovali za použití počítačových systémů.


Zdroj článku: Chronic inflammation removes motivation by reducing dopamine in the brain
Překlad: Centrum Oberonic

Další články:

Rytmus dýchání ovlivňuje paměť a strach

5 neurovědeckých způsobů, jak si vyčistit mysl

Jak stimulovat bloudivý nerv pro lepší duševní zdraví (část první)

Zlepšení mozkových funkcí za 8 týdnů

Fraktální dýchání a korekce zdravotního stavu

Sympatikus a parasympatikus

Variabilita Srdeční Frekvence

Informace o přístroji Dinamika Technologies

Informace o řízeném dýchání "Biologický Feedback" v programu LIFELINE - přístroj Dinamika Tech.